Anamnéza v psychoterapii: Co se skrývá za tím, co řeknete a co neřeknete

When you walk into a therapy session, the first thing your therapist asks is usually something simple: anamnéza, soubor informací o vašem životě, zkušenostech a psychickém stavu, který terapeut shromažďuje k pochopení vašich problémů. Also known as terapeutický příběh, it is not just a form to fill out—it’s the foundation of everything that comes next. Anamnéza je to, co dělá z terapie něco víc než jen rozhovor. Je to mapa, která ukazuje, kde jste byli, co vás zranilo, jak jste se s tím vypořádávali a proč jste dnes tady.

Terapeut nechce jen vaše datum narození nebo název předchozího léčebného zákroku. Chce slyšet, jak se cítíte, když se na něco vzpomínáte. Chce vědět, kdo vás v dětství podržel, když jste se zhroutili. Chce pochopit, kdy jste poprvé pocítili, že nikdo nechápe, co prožíváte. A často to všechno řeknete jen tak, mezi řádky. Proto anamnéza není jen otázka a odpověď – je to terapeutický proces, systématický a citlivý způsob, jak sbírat a interpretovat informace o klientově psychickém stavu. A to je přesně ten moment, kdy se začíná stavět důvěra. Když se terapeut neptá jen na příznaky, ale na vaše zkušenosti, začínáte cítit, že jste nejen pacient – jste člověk.

Anamnéza se liší podle toho, kdo ji dělá. Někdo ji píše do formuláře, jiný ji poslouchá jako příběh. Někteří terapeuti se ptají na rodinnou historii, jiní na vaše vztahy, někdo na vaše tělo – jak se v něm cítíte, když se bojíte, když jste smutní, když se snažíte spát. Všechno to je část psychologické diagnostiky, soubor metod, které pomáhají pochopit, co se v psychice děje, a najít cestu k léčbě. Ale nejde jen o diagnostiku. Jde o to, abyste si slyšeli sami sebe. Aby ten, kdo vás poslouchá, pochopil, že když říkáte „nic moc“, neznamená to „nic moc“ – znamená to „všechno je těžké“.

V našich článcích najdete příběhy lidí, kteří se s anamnézou potýkali – ti, kteří si mysleli, že „to není tak důležité“, a pak zjistili, že právě to, co si nechali pro sebe, bylo klíčem. Najdete i články o tom, jak se anamnéza používá u dětí, u mužů, u lidí s traumatem, u těch, kdo se bojí mluvit. A najdete i to, co se vůbec neptáte: jak terapeut rozpozná, kdy někdo přehání, kdy lže, kdy se skrývá. Jak pozná, že „všechno je v pořádku“ je ve skutečnosti křik o pomoc.

Neexistuje jedna správná anamnéza. Ale existuje jedna správná způsob, jak ji provést – s pozorností, bez soudů, s časem. A to je přesně to, co najdete v těchto článcích. Nejen informace. Ale i návod, jak si sám sebe lépe pochopit. A možná i to, proč jste si dnes přečetl tento text – protože se ptáte, co se skrývá za tím, co jste nikdy neřekli nikomu. A to je právě tam, kde začíná změna.