Trauma‑informovaný přístup v psychoterapii: zásady citlivé praxe
V psychoterapii se stále častěji prosazuje trauma-informed přístup - celostní rámec, který klade důraz na bezpečí, důvěryhodnost a minimalizaci retraumatizace. Tento model vznikl jako reakce na tradiční techniky, které často znovu vyvolávaly bolestivé vzpomínky a spíše poškozovaly než pomáhaly.
Co je trauma‑informovaný přístup?
Jedná se o přístup, který rozpoznává, že trauma může ovlivnit všechny oblasti života klienta - od myšlení po tělesné reakce. Základní myšlenkou je, že terapie musí začít bezpečným prostředím a až poté přistupovat k samotnému zpracování traumatických událostí. SAMHSA (Substance Abuse and Mental Health Services Administration) tento rámec popsal v roce 2014 a definoval čtyři klíčové předpoklady, známé jako 4 R: rozpoznání (recognize), reakce (respond), odolávání retraumatizaci (resist retraumatization) a realistické pochopení dopadu traumatu (realize impact).
Klíčové principy v praxi
V českém kontextu se často používají následující principy, které vycházejí z výzkumu SAMHSA, Integrative Life Center a dalších odborných zdrojů:
- Bezpečí - fyzické i emoční prostředí musí být stabilní a předvídatelné.
- Důvěryhodnost - terapeuté komunikují jasně, dodržují sliby a respektují hranice.
- Volba - klient má právo rozhodovat o tempe a obsahu terapie.
- Spolupráce - terapeut a klient jsou partneři, ne hierarchické vztahy.
- Zmocnění - posiluje se klientova schopnost využít vlastní zdroje a síly.
- Peer support - podpora od rovnocenných (např. skupinové sezení) zvyšuje pocit sounáležitosti.
- Kulturní a genderová povědomost - respektuje se historické a sociální pozadí klienta.
Jak se liší od tradičního přístupu?
Tradiční trauma‑terapie často pracuje přímo s vyvoláváním a znovuprožíváním traumatických vzpomínek (např. EMDR, exposiční terapie). To může vést k retraumatizaci, jak upozorňuje Sdružení pěstounských rodin (2023). Trauma‑informovaný přístup naopak nejprve poskytuje klientovi informace o tom, jak trauma funguje v těle a mysli, učí ho rozpoznávat spouštěče a reguluovat nervový systém. Výsledkem je nižší riziko retraumatizace a vyšší míra spokojenosti - v průzkumu Integrative Life Center (2022) 82 % respondentů uvedlo, že cítí větší kontrolu nad procesem.
Praktické nástroje a techniky
Mezi osvědčené techniky patří:
- Edukační rozhovory - terapeut vysvětlí klientovi, co je trauma, jak se projevuje a proč se objevují spouštěče.
- Regulační cvičení - dechová cvičení, grounding, tělesné skenování, které pomáhají stabilizovat autonomní nervový systém.
- TIST (Trauma‑Informed Stabilization Treatment) - metoda vyvinutá Janinou Fisher, zaměřená na stabilizaci a edukaci.
- Peer‑support skupiny - sdílení zkušeností v bezpečném kolektivu.
- Safety planning - konkrétní kroky, jak se chránit v krizových situacích.
Výhody a možná omezení
Hlavní výhodou je snížení rizika retraumatizace a vytvoření pevného základu pro dlouhodobé uzdravení. Klienti uvádějí, že díky pocitu kontroly a bezpečí dokážou lépe pracovat na svých obtížných emocích. Na druhou stranu může počáteční fáze trvat déle, protože terapeut nepracuje okamžitě s konkrétními traumatickými událostmi. To může být pro některé klienty frustrující, zejména pokud očekávají rychlé „vyhřeznutí“ traumatické paměti.
Porovnání s tradičními metodami
| Aspekt | Trauma‑informovaný | Tradiční terapie |
|---|---|---|
| Hlavní cíl | Bezpečí a stabilizace před zpracováním | Přímé znovuprožívání traumatických vzpomínek |
| Riziko retraumatizace | Nízké díky preventivním opatřením | Vyšší, zvláště u neodborně vedených sezení |
| Tempo terapie | Postupné, může být delší | Intenzivní, často kratší fáze |
| Zapojení klienta | Vysoká volba a samoregulace | Terapeut vede hlavní část procesu |
| Vhodnost pro komplexní trauma | Vynikající - zaměřuje se na tělesné projevy | Méně efektivní, může selhat |
Jak začlenit trauma‑informovaný přístup do vlastní praxe
Implementace vyžaduje změnu myšlení i konkrétní kroky:
- absolvujte specializované školení - v ČR nabízí certifikaci např. organizace Pro Terapie (2022 - 120 terapeutů);
- vytvořte bezpečné fyzické prostředí - měkké osvětlení, soukromé místnosti, jasné signály o ukončení sezení;
- zavádějte pravidelný screening na trauma při vstupním rozhovoru;
- dokumentujte a monitorujte pokrok pomocí měřitelných indikátorů (úroveň úzkosti, spánkový vzorec, schopnost regulovat emoční reakce);
- vybudujte síť peer‑supportu - skupinové workshopy, online fóra, mentorské programy.
Nezapomeňte také na kontinuální supervizi. Jak uvádí Blueprint (2023), terapeutové potřebují prostor, kde mohou rozebrat vlastní reakce na klientovu bolest a předejít „trauma‑ignorantní kultuře“.
Budoucnost trauma‑informovaného přístupu
Trend směřuje k integraci neurovědy a personalizovaných zásahů. Bessel van der Kolk (2023) předpovídá, že v příštích letech budou častější biofeedback, HRV‑trénink a digitální aplikace, které umožní klientům sledovat vlastní nervovou regulaci mezi sezeními. V ČR se pilotní projekt Ministerstva práce a sociálních věcí (2023) zaměřuje na školení sociálních služeb, což naznačuje, že principy se rozšiřují i mimo psychoterapeutické prostředí.
Často kladené otázky
Co je hlavní rozdíl mezi trauma‑informovaným a tradičním přístupem?
Zatímco tradiční terapie často pracuje přímo s vyvoláváním traumatických vzpomínek, trauma‑informovaný přístup nejprve zajišťuje bezpečí, edukuje klienta a učí ho regulovat své tělesné reakce, čímž snižuje riziko retraumatizace.
Jaké jsou nejčastější techniky používané v trauma‑informované praxi?
Mezi osvědčené patří edukativní rozhovory, dechová a grounding cvičení, metoda TIST, bezpečnostní plány a podpora rovnocenných (peer‑support) skupin.
Je potřeba být odborníkem na neurobiologii, aby mohl terapeuta používat tento přístup?
Ne nutně, ale základní povědomí o tom, jak trauma ovlivňuje limbický systém a autonomní nervový systém, výrazně zvyšuje efektivitu terapie. Školení často zahrnují tyto koncepty.
Jak dlouho trvá první fáze trauma‑informovaného přístupu?
Obvykle 4-8 týdnů, během kterých se buduje bezpečné prostředí a klient se učí základní regulační dovednosti. Délka se liší podle individuální potřeby.
Kde v ČR mohu získat certifikaci v trauma‑informovaném přístupu?
Organizace Pro Terapie, Univerzita Palackého a další poskytují akreditovaná školení. V roce 2022 absolvovalo 120 terapeutů první ročník certifikačního programu.
Pokud uvažujete o zavedení trauma‑informovaného přístupu, začněte s jedním z výše uvedených kroků a postupně rozšiřujte své kompetence. Klienti ocení, že jejich terapeut vidí trauma jako součást celého života a ne jako izolovaný „problém“.