Načítání...

Trauma‑informovaný přístup v psychoterapii: zásady citlivé praxe

Zveřejněno 22 říj by Dawn Cordobes 0 Komentáře

Trauma‑informovaný přístup v psychoterapii: zásady citlivé praxe

V psychoterapii se stále častěji prosazuje trauma-informed přístup - celostní rámec, který klade důraz na bezpečí, důvěryhodnost a minimalizaci retraumatizace. Tento model vznikl jako reakce na tradiční techniky, které často znovu vyvolávaly bolestivé vzpomínky a spíše poškozovaly než pomáhaly.

Co je trauma‑informovaný přístup?

Jedná se o přístup, který rozpoznává, že trauma může ovlivnit všechny oblasti života klienta - od myšlení po tělesné reakce. Základní myšlenkou je, že terapie musí začít bezpečným prostředím a až poté přistupovat k samotnému zpracování traumatických událostí. SAMHSA (Substance Abuse and Mental Health Services Administration) tento rámec popsal v roce 2014 a definoval čtyři klíčové předpoklady, známé jako 4 R: rozpoznání (recognize), reakce (respond), odolávání retraumatizaci (resist retraumatization) a realistické pochopení dopadu traumatu (realize impact).

Klíčové principy v praxi

V českém kontextu se často používají následující principy, které vycházejí z výzkumu SAMHSA, Integrative Life Center a dalších odborných zdrojů:

  • Bezpečí - fyzické i emoční prostředí musí být stabilní a předvídatelné.
  • Důvěryhodnost - terapeuté komunikují jasně, dodržují sliby a respektují hranice.
  • Volba - klient má právo rozhodovat o tempe a obsahu terapie.
  • Spolupráce - terapeut a klient jsou partneři, ne hierarchické vztahy.
  • Zmocnění - posiluje se klientova schopnost využít vlastní zdroje a síly.
  • Peer support - podpora od rovnocenných (např. skupinové sezení) zvyšuje pocit sounáležitosti.
  • Kulturní a genderová povědomost - respektuje se historické a sociální pozadí klienta.

Jak se liší od tradičního přístupu?

Tradiční trauma‑terapie často pracuje přímo s vyvoláváním a znovuprožíváním traumatických vzpomínek (např. EMDR, exposiční terapie). To může vést k retraumatizaci, jak upozorňuje Sdružení pěstounských rodin (2023). Trauma‑informovaný přístup naopak nejprve poskytuje klientovi informace o tom, jak trauma funguje v těle a mysli, učí ho rozpoznávat spouštěče a reguluovat nervový systém. Výsledkem je nižší riziko retraumatizace a vyšší míra spokojenosti - v průzkumu Integrative Life Center (2022) 82 % respondentů uvedlo, že cítí větší kontrolu nad procesem.

Skupinová podpora, postavy v stínech provádějí dechová cvičení, comic noir.

Praktické nástroje a techniky

Mezi osvědčené techniky patří:

  1. Edukační rozhovory - terapeut vysvětlí klientovi, co je trauma, jak se projevuje a proč se objevují spouštěče.
  2. Regulační cvičení - dechová cvičení, grounding, tělesné skenování, které pomáhají stabilizovat autonomní nervový systém.
  3. TIST (Trauma‑Informed Stabilization Treatment) - metoda vyvinutá Janinou Fisher, zaměřená na stabilizaci a edukaci.
  4. Peer‑support skupiny - sdílení zkušeností v bezpečném kolektivu.
  5. Safety planning - konkrétní kroky, jak se chránit v krizových situacích.

Výhody a možná omezení

Hlavní výhodou je snížení rizika retraumatizace a vytvoření pevného základu pro dlouhodobé uzdravení. Klienti uvádějí, že díky pocitu kontroly a bezpečí dokážou lépe pracovat na svých obtížných emocích. Na druhou stranu může počáteční fáze trvat déle, protože terapeut nepracuje okamžitě s konkrétními traumatickými událostmi. To může být pro některé klienty frustrující, zejména pokud očekávají rychlé „vyhřeznutí“ traumatické paměti.

Porovnání s tradičními metodami

Trauma‑informovaný přístup vs. tradiční terapie trauma
Aspekt Trauma‑informovaný Tradiční terapie
Hlavní cíl Bezpečí a stabilizace před zpracováním Přímé znovuprožívání traumatických vzpomínek
Riziko retraumatizace Nízké díky preventivním opatřením Vyšší, zvláště u neodborně vedených sezení
Tempo terapie Postupné, může být delší Intenzivní, často kratší fáze
Zapojení klienta Vysoká volba a samoregulace Terapeut vede hlavní část procesu
Vhodnost pro komplexní trauma Vynikající - zaměřuje se na tělesné projevy Méně efektivní, může selhat
Terapie s biofeedbackem, neonové červené linky znázorňují nervový systém, Sin City styl.

Jak začlenit trauma‑informovaný přístup do vlastní praxe

Implementace vyžaduje změnu myšlení i konkrétní kroky:

  • absolvujte specializované školení - v ČR nabízí certifikaci např. organizace Pro Terapie (2022 - 120 terapeutů);
  • vytvořte bezpečné fyzické prostředí - měkké osvětlení, soukromé místnosti, jasné signály o ukončení sezení;
  • zavádějte pravidelný screening na trauma při vstupním rozhovoru;
  • dokumentujte a monitorujte pokrok pomocí měřitelných indikátorů (úroveň úzkosti, spánkový vzorec, schopnost regulovat emoční reakce);
  • vybudujte síť peer‑supportu - skupinové workshopy, online fóra, mentorské programy.

Nezapomeňte také na kontinuální supervizi. Jak uvádí Blueprint (2023), terapeutové potřebují prostor, kde mohou rozebrat vlastní reakce na klientovu bolest a předejít „trauma‑ignorantní kultuře“.

Budoucnost trauma‑informovaného přístupu

Trend směřuje k integraci neurovědy a personalizovaných zásahů. Bessel van der Kolk (2023) předpovídá, že v příštích letech budou častější biofeedback, HRV‑trénink a digitální aplikace, které umožní klientům sledovat vlastní nervovou regulaci mezi sezeními. V ČR se pilotní projekt Ministerstva práce a sociálních věcí (2023) zaměřuje na školení sociálních služeb, což naznačuje, že principy se rozšiřují i mimo psychoterapeutické prostředí.

Často kladené otázky

Co je hlavní rozdíl mezi trauma‑informovaným a tradičním přístupem?

Zatímco tradiční terapie často pracuje přímo s vyvoláváním traumatických vzpomínek, trauma‑informovaný přístup nejprve zajišťuje bezpečí, edukuje klienta a učí ho regulovat své tělesné reakce, čímž snižuje riziko retraumatizace.

Jaké jsou nejčastější techniky používané v trauma‑informované praxi?

Mezi osvědčené patří edukativní rozhovory, dechová a grounding cvičení, metoda TIST, bezpečnostní plány a podpora rovnocenných (peer‑support) skupin.

Je potřeba být odborníkem na neurobiologii, aby mohl terapeuta používat tento přístup?

Ne nutně, ale základní povědomí o tom, jak trauma ovlivňuje limbický systém a autonomní nervový systém, výrazně zvyšuje efektivitu terapie. Školení často zahrnují tyto koncepty.

Jak dlouho trvá první fáze trauma‑informovaného přístupu?

Obvykle 4-8 týdnů, během kterých se buduje bezpečné prostředí a klient se učí základní regulační dovednosti. Délka se liší podle individuální potřeby.

Kde v ČR mohu získat certifikaci v trauma‑informovaném přístupu?

Organizace Pro Terapie, Univerzita Palackého a další poskytují akreditovaná školení. V roce 2022 absolvovalo 120 terapeutů první ročník certifikačního programu.

Pokud uvažujete o zavedení trauma‑informovaného přístupu, začněte s jedním z výše uvedených kroků a postupně rozšiřujte své kompetence. Klienti ocení, že jejich terapeut vidí trauma jako součást celého života a ne jako izolovaný „problém“.

Napsat komentář