Spánek a stres nejsou jen doprovodnými příznaky - jsou klíčem k uzdravení
Když se někdo dostane do kruhu poruchy příjmu potravy, většinou se soustředí na jídlo. Na váhu. Na to, jestli jídlu řídí, nebo naopak ztrácí kontrolu. Ale za těmi příznaky často stojí něco hlubšího - nespavost a nepřetržitý stres. A tyto dvě věci nejsou jen důsledkem. Jsou jejich palivem. Studie z roku 2024 ukazují, že u 65-70 % pacientů s anorexií nebo bulimií se vyskytují současně úzkostné nebo depresivní poruchy. A téměř všichni ti lidé mají problémy se spánkem. Někdy je to první příznak, který se objeví. Někdy to je poslední věc, která se po léčbě nezlepší.
Proč spánek při PPP tak kriticky selhává
U zdravého člověka spánek přichází, když je tělo unavené a mozek přepne do režimu obnovy. U někoho s poruchou příjmu potravy je to jinak. Tělo je v přetížení. Nízká hmotnost znamená nedostatek energie, kterou potřebuje k produkci melatoninu - hormonu, který řídí spánek. Zároveň se snižuje hladina serotoninu, který ovlivňuje náladu i schopnost uklidnit mozek. Výsledek? Mozek neví, kdy má spát. A když se nespat, začne být příliš citlivý na stres.
Stres u těchto pacientů není jen „mám strach, že se zhubnu“. Je to fyzická reakce. Když se mozek cítí ohrožený, aktivuje se noradrenalinový systém. Amygdala - část mozku, která reaguje na hrozbu - přestane fungovat normálně. Začne vydávat signály „nebezpečí“ i tam, kde žádné není. A to způsobuje, že pacienti spí méně, probouzejí se častěji, cítí se vyčerpaní i po osmi hodinách v posteli. A když nejsou spánek a klid, tělo začíná hledat způsoby, jak si vytvořit kontrolu. A jídlo se stává tímto způsobem.
Kognitivně behaviorální terapie (KBT) je základ - ale musí být přizpůsobená
Americká akademie spánku a české odborné pracoviště Psychiatrie pro praxi potvrzují: KBT je nejúčinnější metoda pro léčbu chronické nespavosti. Ale pro pacienty s PPP to není jen „přečti si návod a spí“. Standardní KBT pro nespavost se zaměřuje na odstranění myšlenek jako „Nechci spát, protože se zhubnu“ nebo „Když se nebudu řídit jídlem, ztratím kontrolu“. Tohle je přesně to, co terapeut musí vytáhnout na povrch.
Behaviorální část KBT zahrnuje například spánkovou restrikci - zkrácení času stráveného v posteli na minimum potřebné k usnutí. Ale když má pacient s anorexií tělesnou hmotnost 40 kg a každý den se cítí jako po běhu maratonu, tak tohle může být nebezpečné. Proto se protokol přizpůsobuje. Místo 5 hodin v posteli se může začít s 6,5. Místo ostrého omezení se používá postupné zvyšování. Důležité je, aby terapeut věděl, kdy zastavit a kdy pokračovat.
Kognitivní část se zaměřuje na změnu myšlenek. „Když se nebudu dnes večer napojit, znamená to, že jsem selhala.“ „Když se nebudu spát, budu mít více kontroly.“ Tyto myšlenky se neodstraňují náhodou. Učí se je identifikovat, testovat jejich pravdivost a nahrazovat realistickými. „Spánek neznamená ztrátu kontroly. Znamená obnovu.“
Spánková hygiena není jen „chodíš včas spát“ - je to věda
Spánková hygiena se často přehlíží. Lidé si myslí, že stačí jít v deset a nebrát kávu. Ale u pacientů s PPP je to složitější. Například:
- Pravidelný spánek i o víkendech? Ano. Ale když máš noční zvracení z bulimie, nemůžeš se jen „včas lehnout“.
- Temná místnost? Ano. Ale když se tělo bojí tmy, protože v ní připomíná chvíle, kdy jsi se skrývala před jídlem, je to těžké.
- Nepřerušený spánek? Ano. Ale když máš bolesti břicha z anorexie, spánek je přerušovaný.
Proto se spánková hygiena u PPP učí jako součást léčby - ne jako návod z internetu. Terapeut spolu s pacientkou vytvoří individuální plán. Například: „Půjdeš spát v 22:30, ale budeš mít před spaním 15 minut klidného času bez jídla, bez telefonu, jen s teplou vodou a zvuky deště.“ Nebo: „Po nočním zvracení se nevracíš hned do postele. Nejprve se očistíš, vypiješ trochu vody, půjdeš do kuchyně a na stůl položíš malý hrnek čaje. A pak se vrátíš.“ Toto je nácvik bezpečí. Nácvik toho, že tělo může být v klidu, i když je v něm strach.
Farmakologická léčba - jen jako poslední možnost
Mnoho lidí si myslí, že na nespavost se dá dát pilulka. A že to pomůže rychle. Ale u pacientů s PPP je to rizikové. Nízká hmotnost znamená, že tělo léky přijímá jinak. Větší citlivost. Větší riziko závislosti. A větší riziko vedlejších účinků.
Podle doporučení České společnosti pro spánkovou medicínu jsou hypnotika (tzv. Z-látky) nebo benzodiazepiny jako midazolam doporučovány jen pro krátkodobé použití - maximálně několik dní. A jen v případě, že je jiná léčba neúčinná. Farmakologická léčba se používá hlavně v případě komorbidity - tedy pokud je přítomná i depresivní porucha. V takovém případě se často přidávají antidepresiva, která zlepšují jak náladu, tak spánek.
Melatonin s prodlouženým uvolňováním se ukázal jako bezpečnější volba. Studie z roku 2009 ukázaly, že pomáhá zlepšit kvalitu spánku a ranní bdělosti, aniž by způsoboval vysouvací syndrom. Ale i tady je důležité: nejde o „pilulku na spánek“. Je to doplněk, který pomáhá tělu obnovit vlastní rytmus. A to jen v kombinaci s jinými terapiemi.
Integrativní přístup: Když se vše spojí, začne fungovat
Nejúspěšnější léčba PPP nejsou jednotlivé techniky. Je to jejich spojení. V Psychoterapeutickém centru Anděl v Brně se používá model, který kombinuje:
- Kognitivně behaviorální terapii pro spánek a stres
- Nutriční poradenství, které respektuje fyzický stav pacienta
- Pravidelnou pohybovou aktivitu - ne jako trest, ale jako způsob, jak se znovu spojit s tělem
- Práci se sny a vztahem k tělu - protože spánek je nejen fyzický, ale i emocionální proces
Podle dat z centra Anděl z roku 2024 má 78 % pacientek s anorexií nervózou a 82 % s bulimií nervózou významné zlepšení po 12 měsících. A co je důležité: většina z nich říká, že „když se mi začal normalizovat spánek, začaly mizet i myšlenky na kontrolu jídla“.
Co se děje v Česku dnes - a kam směřujeme
Podle Národního ústavu veřejného zdraví se počet diagnostikovaných případů PPP v Česku mezi lety 2018 a 2022 zvýšil o 27 %. Ale 68 % lidí hledá pomoc až po dvou letech. To je příliš pozdě. Většina terapeutických center už teď nabízí kombinovanou léčbu. 85 % psychoterapeutů používá KBT jako základ. Jen 15 % se spoléhá na léky.
Nový trend je digitální podpora. V projektu PPP-Digital na 2. lékařské fakultě UK v roce 2022 byly testovány aplikace, které umožňují sledovat jídelní návyky a kvalitu spánku. Výsledek? 64 % pacientek mělo lepší spánek. V roce 2024 byl spuštěn projekt PPP-SLEEP na FN Motol, který testuje adaptovanou KBT pro spánek specificky pro pacienty s PPP. Předběžné výsledky ukazují: po osmi týdnech se spánková efektivita zlepšila o 47 %, úzkostné příznaky klesly o 39 %.
Stabilita není cíl - je to proces
Uzdravení z poruchy příjmu potravy není jako oprava auta. Není to „vyměnit díl a je to hotové“. Je to jako naučit se znovu důvěřovat svému tělu. A spánek je jedním z nejdůležitějších způsobů, jak to udělat. Když se tělo naučí spát, naučí se klidu. Když se naučí klidu, přestává hledat kontrolu v jídle. A když přestává hledat kontrolu, začíná žít.
Proč se nespánek zhoršuje u pacientů s poruchami příjmu potravy?
Nespánek se zhoršuje, protože tělo nemá dostatek energie k produkci klíčových neurotransmiterů jako melatoninu a serotoninu. Nízká hmotnost, nepravidelné jídlo a chronický stres přerušují přirozený biorytmus. Zároveň se mozek aktivuje v režimu „ohrožení“, což zvyšuje úzkost a brání usnutí. Výsledek je cyklus: nejíš → neusneš → stresuješ → ještě více se nejíš.
Může melatonin pomoci pacientům s PPP?
Ano, ale jen jako doplněk, nikoli jako samostatná léčba. Studie ukazují, že melatonin s prodlouženým uvolňováním zlepšuje kvalitu spánku a ranní bdělosti bez rizika vysouvacího syndromu. Ale u pacientek s PPP se používá opatrně, protože jejich tělo je citlivější na léky. Melatonin pomáhá obnovit rytmus, ale neřeší příčinu - stres, strach nebo nesprávné jídelní návyky.
Je KBT pro spánek pro pacienty s PPP efektivní?
Ano, a je to metoda první volby. KBT se ukázala jako nejúčinnější přístup pro chronickou nespavost. U pacientů s PPP se ale musí přizpůsobit. Standardní postupy se nevztahují na lidi, kteří se bojí jídla nebo těla. Terapeut musí pracovat s tělesnými projevy úzkosti, se sny, s vztahem k jídlu. A to je klíč k úspěchu.
Proč se nezavádí farmakologická léčba jako první volba?
Protože pacienti s PPP mají často nízkou tělesnou hmotnost, což zvyšuje riziko předávkování a závislosti. Léky jako benzodiazepiny nebo hypnotika mohou způsobit závislost, zpomalení dýchání nebo zhoršení jídelního chování. Farmakologická léčba se používá jen v případě komorbidity, například při depresi, a jen krátce. Cílem je vždy odstranit příčinu, ne jen příznak.
Jak dlouho trvá, než se spánek zlepší při léčbě PPP?
Zlepšení se obvykle začíná objevovat po 4-6 týdnech terapie, ale trvalá stabilita přichází až po 6-12 měsících. Je to proces, který vyžaduje trpělivost. Některé pacientky hlásí, že jejich první „skutečně klidná noc“ přišla až po třech měsících. Ale když přijde, změní to všechno - nejen spánek, ale i vztah k jídlu, k sobě samotné.
Je možné léčit PPP jen pomocí spánkové hygieny?
Ne. Spánková hygiena je důležitá, ale sama o sobě nestačí. Pokud nepracujete s hlubokými psychologickými příčinami - strachem, kontrolou, sebekritikou - tak se spánek zlepší jen dočasně. Léčba PPP vyžaduje multidisciplinární přístup: psychoterapie, nutriční poradenství, práce se stresem a podpora spánku. Všechny tyto prvky se musí propojit.