Záchvatovité přejídání (BED): příznaky, rizika a terapie
Co se skrývá za pojmem záchvatovité přejídání? Je to nejčastější porucha příjmu potravy, která postihuje hlavně ženy, ale počet mužských pacientů stále roste. V článku se podíváme, jak rozpoznat záchvatové epizody, proč jsou tak nebezpečné a jaké terapie skutečně fungují.
Definice a diagnostické kritéria
Záchvatovité přejídání (BED) je psychogenní porucha příjmu potravy, která je zařazena v páté revizi DSM‑5 a v ICD‑10 pod kódem F50.4. Podle DSM‑5 se jedná o opakované epizody nadměrného jídla během krátké doby, doprovázené pocitem ztráty kontroly a bez následného kompenzačního chování, jako je zvracení nebo nadměrné cvičení.
Klíčová kritéria zahrnují:
- konzumaci výrazně většího množství potravy než běžně
- pocit, že jídlo nelze kontrolovat
- rychlé jídlo i přes pocit sytosti
- pokračování až do nepříjemného pocitu plnosti nebo bolesti
- absenci kompenzačních metod
For Porucha příjmu potravy obecně zahrnujeme i bulimii a anorexii, ale BED se od nich liší právě tím, že neexistuje pravidelný pokus o „vymazání“ přejedení.
Jak se liší od bulimie a anorexie?
| Vlastnost | Záchvatovité přejídání (BED) | Bulimie nervózní | Anorexie nervózní |
|---|---|---|---|
| Typ epizody | Velké množství jídla během krátké doby | Velké množství jídla + kompenzace (zvracení, laxativa) | Restriktivní příjem, často < 85 % ideální tělesné hmotnosti |
| Kompenzační chování | Žádné | Časté (zvracení, nadměrné cvičení) | Extrémní dieta, nadměrné cvičení |
| Četnost epizod | ≥ 1× týdně po ≥ 3 měsíce | ≥ 1× týdně (přejídání) + kompenzace | Trvalý restriktivní režim |
| Vliv na tělesnou hmotnost | Často obezita nebo nadváha | Hmotnost může být normální nebo mírně podnormální | Podváha |
| Psychické doprovody | Stud, vina, deprese, úzkost | Stres, nízké sebehodnocení, obavy z váhy | Perfekcionismus, strach ze ztloustnutí |
Zdravotní a psychické důsledky
Neomezené přejídání vede k řadě fyzických problémů: obezita, zvýšený cholesterol, hypertenze, inzulínová rezistence a potíže s klouby. Psychicky se často setkáváme s pocitem studu, ztráty kontroly a vyšším rizikem deprese a úzkostných poruch. Studie z roku 2023 ukazují, že až 45 % pacientů s BED trpí současně depresí.
Další rizika zahrnují poruchy spánku, gastrointestinální potíže (např. žlučové kameny) a sníženou kvalitu života. Sociální izolace je častá - lidé se často vyhýbají společenským událostem, kde je jídlo hlavní součástí.
Příčiny a spouštěče
Přesná příčina BED není zatím plně objasněna, ale vědci upozorňují na kombinaci biologických, psychologických a sociokulturních faktorů. Genetické predispozice, dysbalance neurotransmiterů (dopamin, serotonin) a dysregulace hormonů hladu (ghrelin, leptin) mohou zvyšovat náchylnost. Emocionální spouštěče - stres, trauma, nuda - často vedou k impulzivnímu jídlu.
V praxi pomáhá pacientům rozpoznat rozdíl mezi fyzickým hladem a emoční touhou po jídle. Identifikace spouštěcích situací (např. pracovní stres, osamělost) je první krok ke změně.
Diagnostika - co očekávat?
Diagnózu stanovuje klinický psycholog nebo psychiatr podle kritérií DSM‑5 či ICD‑10. Průběh obvykle zahrnuje:
- Rozhovor o stravovacích zvyklostech a emocích během záchvatů
- Vyplnění standardizovaných dotazníků (např. Binge Eating Scale)
- Vyšetření tělesné hmotnosti a metabolických parametrů
- Vyloučení jiných onemocnění, jako jsou poruchy štítné žlázy nebo cukrovka
Diagnóza neznamená selhání - je to vstupenka k cílené podpoře.
Terapeutické přístupy - co funguje?
Největší důraz je kladen na kombinaci psychoterapie a nutričního poradenství. Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT) je považována za zlatý standard. Pomáhá identifikovat myšlenkové vzorce, které vedou k přejídání, a nahradit je zdravějšími copingovými strategiemi.
Další účinné směry:
- Interpersonální terapie (IPT) - zaměřuje se na mezilidské vztahy a jejich vliv na stravovací chování.
- Terapeutické přístupy založené na přijetí a závazku (ACT) - učí přijímat nepříjemné pocity bez nutnosti reagovat jídlem.
- Nutriční terapie - vytváří pravidelný stravovací režim, který minimalizuje výkyvy hladu a sytosti.
V mnoha centrech (např. v Praze, Brně a Ostravě) pracují multidisciplinární týmy složené z klinického psychologa, nutričního specialisty a lékaře specializujícího se na obezitologii. Přístup se přizpůsobuje individuálním potřebám - ne každý pacient chce zhubnout jako hlavní cíl, někdy jde spíš o zlepšení vztahu k jídlu.
Praktické tipy pro každodenní život
- Vytvořte si jídlový plán se třemi hlavními jídly a dvěma menšími svačinkami. Stabilní příjem snižuje riziko impulzivních záchvatů.
- Učte se rozpoznávat signály těla - zapisujte si, kdy cítíte fyzický hlad vs. emocionální touhu.
- Najděte alternativní způsoby, jak zvládat stres: krátká procházka, dýchací cvičení, kreativní činnost.
- Udržujte potravinový deník, ale vyhněte se nadměrnému sebehodnocení. Důležitá je spíše kvalita, ne kvantita záznamů.
- V případě záchvatu se nepřetěžujte - přijměte událost, ale nepropagujte ji jako selhání. Následující den se vraťte k pravidelnému režimu.
Podpůrné skupiny (online i offline) často pomáhají snížit pocit studu a nabízí prostor pro sdílení praktických řešení.
Trh a vývoj léčby v České republice
V posledních letech roste počet specialistických center, která nabízejí komplexní péči pro BED. Digitální aplikace (např. MyFitnessPal podobné lokální platformy) umožňují sledovat nejen kalorie, ale i emoční stav během jídla. Očekává se, že do roku 2030 se podíl specialistů se zaměřením na poruchy příjmu potravy zvýší o 30 %.
Stigma zůstává hlavní překážkou - mnoho lidí se bojí vyhledat pomoc kvůli pocitu viny. Edukace veřejnosti a otevřený dialog v médiích pomáhají tuto bariéru snižovat.
Často kladené otázky
Jak často se musí objevit záchvaty, aby šlo o BED?
Podle DSM‑5 stačí, aby se epizody vyskytovaly alespoň jednou týdně po dobu tří měsíců.
Může se BED vyléčit bez léků?
Ano. Většina pacientů úspěšně zvládá symptomy kombinací KBT, nutriční terapie a behaviorálních strategií. Léky jsou doporučovány jen v případě výrazné deprese nebo úzkosti.
Jaký je rozdíl mezi BED a bulimií?
Hlavní rozdíl spočívá v absenci kompenzačních opatření u BED. Bulimie zahrnuje pravidelné zvracení, užívání projímadel nebo nadměrné cvičení po přejedení.
Kde najdu odbornou pomoc v ČR?
Specializovaná centra jsou v Praze (např. Psychoterapeutické centrum Zlesák), Brně a Ostravě. Doporučuje se kontaktovat klinického psychologa nebo nutričního terapeuta s certifikací v oblasti poruch příjmu potravy.
Mohu si pomoci sám pomocí aplikací?
Aplikace na sledování jídla a emocí mohou být užitečným doplňkem, ale samostatně nenahrazují odbornou terapii, zvláště pokud jsou přítomny depresivní symptomy.