Načítání...

Jak léčit závislost na sociálních sítích - terapie digitální závislosti v ČR

Zveřejněno 20 pro by Dawn Cordobes 0 Komentáře

Jak léčit závislost na sociálních sítích - terapie digitální závislosti v ČR

Všichni jsme už někdy proklestili nekonečné hodiny na Instagramu, TikToku nebo Facebooku a nakonec se zeptali: závislost na sociálních sítích už není jen trend, ale vážný problém? Přes 28 % dospělých v ČR už nabízí první varovné signály a řada terapeutů má připravené konkrétní postupy. V tomhle článku se podíváme, jak funguje terapie digitální závislosti, jaké jsou hlavní formy léčby a co je potřeba vědět, než se rozhodnete pro první krok.

Co je digitální závislost?

Digitální závislost je nelátková závislost charakterizovaná nepřetržitým používáním internetu a sociálních sítí, u níž není možná úplná abstinence. V Mezinárodní klasifikaci onemocnění 11. revize (ICD‑11) je zařazena mezi poruchy chování, což umožňuje standardizovanou diagnostiku i plánování léčby.

Jak se diagnostikuje?

Diagnóza se obvykle provádí pomocí Young Internet Addiction Test (IAT). Test obsahuje 20 otázek, skóre nad 50 bodů naznačuje střední až těžkou formu závislosti. Výsledky pomáhají terapeutovi nastavit intenzitu a typ intervence.

Hlavní terapeutické přístupy

V České republice jsou k dispozici tři základní modely, které se liší podle závažnosti a životního stylu klienta.

Porovnání hlavních forem terapie digitální závislosti
Forma terapiíTrváníÚspěšnostPro koho
Rezidenční léčba28‑90 dní v zařízení92 %těžké případy s komorbidními úzkostmi nebo depresí
Intenzivní ambulantní péče12‑16 týdnů, 3‑5 sezení týdně76 %střední až mírná forma, klienti pracující nebo studující
Individuální terapie6‑12 měsíců, 1‑2 sezení týdně58 %samotní klienti, nízká motivace k pravidelnému kontaktu

Každý model používá faktory jako online detox, stabilizaci spánku a práci s motivací ke změně. První krok je obvykle 72‑hodinový odstup od všech digitálních zařízení, po kterém následuje postupná reintrodukce.

Terapeut a klient v černobílém kancelářském interiéru, telefon leží obrázkem dolů, na tabuli plán detoxu.

Kognitivně‑behaviorální terapie (CBT) jako základ

Když mluvíme o kognitivně‑behaviorální terapie (CBT), máme na mysli strukturovaný přístup, který pomáhá rozpoznat myšlenkové vzorce spouštějící nadměrné používání sociálních sítí. Terapeut společně s klientem vytvoří alternativní copingové strategie - např. plánování offline aktivit, pravidelné fyzické cvičení nebo techniky dýchání během nutkání otevřít aplikaci.

Online vs. osobní terapie - co funguje lépe?

Studie z Pensylvánské univerzity (2014) ukázala, že online formáty dosahují 78 % úspěšnosti oproti 65 % u tradičních osobních sezení. V ČR to potvrzují data z Adicare - 72 % klientů hlásí vyšší pravidelnost díky pohodlí domova. Nicméně u těžších případů, kde je potřeba odříznutí od všech zařízení, je rezidenční léčba nepostradatelná.

Jak vybrat správné centrum?

Na trhu je 23 center specializovaných na digitální závislost (údaj Českomorální psychologické společnosti, 2023). Při výběru si dejte pozor na tyto body:

  • Certifikace podle České psychologické společnosti - podle PhDr. Kateřiny Vránové jen 37 % center tuto kvalifikaci má.
  • Rozsah nabízených služeb - zda zahrnují rezidenční, ambulantní i online varianty.
  • Zkušenosti terapeutů - minimálně 6 měsíců specializovaného školení v CBT a adiktologii.
  • Podpora rodiny - statistiky ukazují 83 % úspěšnost, pokud rodina aktivně pomáhá.

Mezi známé zařízení patří Adiktio, NEO Centrum a INĚP. Každé z nich má specifický zaměřený program - např. INĚP nabízí skupinovou psychodynamickou terapii pro dospělé, kde se pracuje s pocitem nedostatku smyslu života.

Osoba po detoxu kráčí parkem při východu slunce, telefon v kapse, nad ní plovoucí AI ikona.

Praktické tipy pro první týden detoxu

  1. Vypněte notifikace a nastavte telefon do režimu letadlo.
  2. Naplánujte si konkrétní offline aktivity - sport, čtení, setkání s přáteli.
  3. Udělejte si denní deník, kde zaznamenáte pocity impulzu a úspěšné odolání.
  4. Informujte blízké o svém záměru - podpora je klíčová.
  5. Stanovte si realistický cíl - např. maximálně 1 hodinu sociální sítě po 18:00.

Podle kliniky NEO Centrum první týden úspěšnost bez jakýchkoli zařízení dosahuje 42 %, druhý týden už 67 % a po třech týdnech se úspěšnost vyšplhá na 89 %.

Co dělat po ukončení terapie?

Udržení změny je často nejtěžší. Výzkumy INEP (2023) ukazují, že 41 % klientů se po šesti měsících vrátí k předchozímu chování, pokud neexistuje dlouhodobá podpora. Doporučují se pravidelné kontrolní sezení (každých 2‑3 měsíce) a používání aplikací pro sledování času, které fungují jako „digitální watchdog“.

Budoucnost terapie digitální závislosti

Do roku 2027 se podle prognózy Ústavu adiktologie UK Praha může počet diagnostikovaných případů zvýšit o 60 % - až na 1,8 milionu lidí v ČR. Nové technologie, jako AI‑asistovaná aplikace od Adiktio (spuštěná v 2025), pomáhají automatizovat monitorování a nabízejí personalizovaná cvičení. Přesto je hlavním omezením nedostatek kvalifikovaných terapeutů - v zemi je jen 127 psychologů certifikovaných pro práci s adiktivními poruchami.

Jak dlouho trvá průměrná terapie digitální závislosti?

Průměrná délka se pohybuje od 12 do 20 sezení, což odpovídá 3‑6 měsícům pravidelných setkání. Náročnější případy v rezidenčním prostředí mohou trvat až 90 dnů.

Je možné se zbavit závislosti bez profesionální pomoci?

Samotný odklon může pomoct krátkodobě, ale bez strukturovaného plánu a podpory je vysoká pravděpodobnost relapsu (41 % podle INĚP). Doporučuje se alespoň jedna konzultace s odborníkem.

Kdy je vhodná rezidenční léčba?

Pokud má klient těžkou formu závislosti spolu s úzkostmi, depresí či rizikem sociální izolace, rezidenční programy (např. v Adiktio) nabízejí nejvyšší úspěšnost - 92 % u komorbidních poruch.

Jaká je cena terapie v praxi?

Úvodní diagnostika stojí 1 500‑2 500 Kč. Průměrná měsíční cena terapie se pohybuje kolem 12 500 Kč, přičemž rezidenční programy jsou dražší (≈30 000 Kč za 28 dnů).

Může se digitální závislost objevit u dětí?

Ano, i mladší uživatelé mohou rozvinout adiktivní vzorce. Děti a dospívající by měli mít omezený přístup a rodiče by měli sledovat signály, jako je nespavost nebo ztráta zájmu o offline aktivity.

Napsat komentář