Prolonged Exposure terapie: Jak pomáhá při PTSD a jak se liší od jiných metod

Co je Prolonged Exposure terapie, vědecky ověřená psychoterapeutická metoda zaměřená na zpracování traumatu prostřednictvím postupné expozice na vzpomínky a situace, které pacient vyhýbá. Also known as PE terapie, it je jednou z nejúčinnějších forem léčby PTSD, kterou doporučují světové asociace jako APA a WHO. Není to jen o tom, jak si o traumatu povídat – je to o tom, jak se k němu znovu přiblížit, když už to nebolí tak moc.

PE terapie se liší od jiných přístupů tím, že nevyhýbá bolesti, ale pomáhá s ní pracovat. Když někdo prožil násilí, nehodou nebo válečné zkušenosti, mozek se snaží zabránit vzpomínkám – a to způsobuje úzkost, noční můry, vyhýbání se místům nebo lidem. PE terapie to mění pomalu, ale pevně: klient se v bezpečném prostředí vystavuje vzpomínkám na traumatu (např. příběhem, který popisuje), nebo se vrací do míst, které vyhýbá (např. k místu nehody). Toto opakování není násilí – je to jako učení se plavat: nejprve se bojíte vody, pak se trochu namočíte, pak se ponoříte hlouběji – a jednou už to nevypadá tak strašně.

Proč to funguje? Protože mozek se naučí, že vzpomínka sama o sobě není nebezpečná. Když se někdo vystaví vzpomínce, kterou se vyhýbal roky, a nic se nestane – nezabije ho, nezhroutí se svět – mozek začíná přehodnocovat hrozbu. To je klíč. A tohle funguje i u lidí, kteří se domnívali, že „to už nikdy nezvládnou“. Výsledky studií ukazují, že až 80 % pacientů s PTSD zažije významné zlepšení po 8–15 sezeních. Není to zázrak, ale práce. A ta se dělá krok za krokem.

PE terapie není pro každého – pokud je člověk příliš nestabilní, má těžké sebevražedné myšlenky nebo ještě není bezpečně v terapii, začíná se jinak. Ale pokud jste připraveni se podívat do toho, co vás děsí, a máte terapeuta, který vás vede s respektem, může to být první skutečná cesta ven z tmavy. V našich článcích najdete příběhy lidí, kteří prošli tímto procesem, vysvětlení, jak se PE liší od např. EMDR, a jak se připravit na první sezení. Nejde o to, abyste „překonali“ traumatu – jde o to, abyste ho znovu poznali, až ho už neřídí váš život.