Sebepoškozování (NSSI): co to je, příčiny a jak pomáhá psychoterapie
V posledních letech se v českých médiích a ve školních poradnách častěji objevuje termín sebepoškozování. Přesto mnoho lidí stále neví, co přesně NSSI znamená, jaké jsou hlavní motivace a hlavně - jak může psychoterapie skutečně pomoci. Pojďme si to rozebrat krok za krokem, aby bylo jasné, co se skrývá za tímto jevem a co můžete udělat, pokud se setkáte s někým, kdo se sebepoškozuje.
Co je NSSI?
Sebepoškozování (NSSI) je záměrné poškozování vlastního těla bez úmyslu zemřít. Jedná se o chování, při kterém jedinec používá řezání, pálení, škrábání či jiné metody, aby dočasně zmírnil intenzivní negativní emoce. Definice vychází z výzkumu Hall a Hobfoll (1994) a je oficiálně uznána v ICD‑11 jako samostatný diagnostický kód.
Statistiky z českých studií jsou znepokojivé: 17 % adolescentů ve věku 14‑17 let uvádí alespoň jednu epizodu NSSI během života (Dětská krizová linka, 2021). Většina případů se objevuje mezi 14‑18 lety, průměrný věk první epizody je 15,3 roku. Ženy jsou postiženy třikrát častěji než muži (74 % vs. 26 %).
Jaké jsou nejčastější metody a místa sebepoškozování?
- Řezání a vyřezávání nápisů - 78 % případů
- Pálení žhavými předměty nebo žíravinami - 42 %
- Škrábání do krve - 35 %
- Sebeopařování - 28 %
- Trhání vlasů - 19 %
Nejčastější místa jsou zápěstí (63 %), paže (57 %) a stehna (48 %).
Proč lidé sebepoškozují? - hlavní motivace
Motivace jsou rozmanité, ale výzkum českých klinik ukazuje pět hlavních důvodů:
- Uvolnění vnitřního napětí a „přehlušení“ psychické bolesti (82 % respondentů)
- Regulace silných emocí - úzkost, hněv, vina (76 %)
- Potřeba fyzického vjemu při emocionální necitlivosti (58 %)
- Sebetýžení jako trest za pocity studu (49 %)
- Komunikace, když slova selhávají (42 %)
Fyzikální mechanismus spočívá v uvolňování endorfinů během fyzické bolesti, což krátkodobě zmírní psychickou utrpení a může vytvořit návykový vzorec.
Jak souvisí NSSI se sebevražedným chováním?
I když hlavní úmysl není zemřít, studie ukazují, že 55‑85 % lidí, kteří se sebepoškozují, učiní alespoň jeden pokus o sebevraždu během života. Rozdíl je v motivaci: NSSI slouží k regulaci emocí, zatímco sebevražda usiluje o trvalé ukončení existence. Přesto je NSSI silným prediktorem suicidálního chování, což zdůrazňuje nutnost včasné intervence.
Psychoterapie jako cesta k zotavení
V České republice jsou tři terapeutické přístupy, které se osvědčily u NSSI:
| Terapeutický přístup | Hlavní cíl | Úspěšnost (snížení NSSI) | Typické trvání |
|---|---|---|---|
| Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT) | Identifikovat a změnit dysfunkční myšlenky a chování | 65‑75 % | 12‑18 měsíců, 1× týdně |
| Dialekticko‑behaviorální terapie (DBT) | Regulace emocí a tolerování stresu | 70‑80 % | 12‑18 měsíců, 1× týdně + skupinové dovednosti |
| Akceptační a závazková terapie (ACT) | Rozvíjet psychologickou flexibilitu a přijmout bolest | 60‑70 % | 12‑18 měsíců, 1× týdně |
Nejčastěji se v praxi kombinuje individuální terapie s rodinnou terapií - podle Masarykovy univerzity (2018) zvyšuje úspěšnost o 25 %.
Klíčové techniky a co očekávat v terapii
- Identifikace spouštěčů - úzkost, hněv, vnitřní zmatek (92 % případů)
- Výuka náhradních strategií - kreslení, fyzická aktivita, dýchací cvičení
- Práce s disociací - groundingové techniky, TIPP (teplota, intenzivní cvičení, pálení, pátrání) v DBT
- Psychoedukace o fyzilogickém mechanismu NSSI a jeho návykovém potenciálu
- Rodinné sezení - zlepšení komunikace a podpora v domácím prostředí
Klienti často uvádějí, že po několika týdnech terapie začnou lépe rozpoznávat signály stresu a dokážou použít alternativní copingové strategie místo řezání.
Praktické rady pro rodinu a okolí
Pokud zjistíte, že váš blízký sebepoškozuje, mějte na paměti pár zásad:
- Nezavrhujte, neodsuzujte - místo toho nabídněte otevřený rozhovor.
- Ujistěte se, že má přístup k odborníkovi se školením v NSSI (např. 120‑hodinový kurz Institut pro rozvoj rodiny).
- Pomozte vytvořit bezpečný plán krizové intervence - telefonní čísla, kontakty na Dětskou krizovou linku (116 111).
- Sledujte změny v chování a zaznamenávejte spouštěče, abyste je mohli předložit terapeutovi.
- Nechte čas na uzdravení - průměrná doba od první epizody do vyhledání pomoci je 2,7 roku.
Stav NSSI v České republice
Podle Českého statistického úřadu (2022) se u 12‑18 % českých adolescentů projevují příznaky NSSI, což je o 5 % více než v roce 2015. Hlavním faktorem růstu je pandemie COVID‑19 a související psychosociální stres. Vláda reaguje projektem "Nepoškozuj se", který nasazuje preventivní pracovníky do škol. Do roku 2025 mají všechna K‑centra získat certifikaci pro práci s NSSI.
Co očekávat, když vyhledáte terapii
Průměrná doba trvání terapie je 12‑18 měsíců, se seancemi jednou týdně. První setkání slouží k diagnostice, rozpoznání spouštěčů a nastavení terapeutického plánu. V praxi můžete čekat 2‑4 týdny na první termín, což je problém pro 68 % klientů, kteří se cítí stigmatizováni.
Často kladené otázky
Jak poznám, že jde o NSSI a ne o pokus o sebevraždu?
Rozdíl je v úmyslu. U NSSI je hlavní motivace regulovat emoce, ne ukončit život. Klinikové hodnotí, zda je záměr smrtelného konce nebo dočasného úlevy.
Je možné NSSI přestat úplně?
Ano. Většina lidí, kteří absolvují strukturovanou psychoterapii (KBT, DBT nebo ACT) a získají náhradní copingové strategie, snižuje výskyt sebepoškozování o 60‑80 %.
Kde najdu odborníka se specializací na NSSI?
Vyhledejte K‑centrum s certifikací nebo se obraťte na Dětskou krizovou linku (116 111), kde vám poradí vhodného terapeuta.
Jaká je průměrná cena terapie pro NSSI?
Ve veřejném sektoru je terapie hrazena pojišťovnou, v soukromé praxi se cena pohybuje 800‑1 200 Kč za seanci. Přibližně 12‑18 seancí.
Může se NSSI objevit u dospělých?
Ano, i když nejčastěji se objevuje v adolescentním věku, výskyt u dospělých se zvyšuje, zejména u lidí s chronickým stresem nebo duševními poruchami.
Co dál?
Pokud podezříváte sebepoškozování u sebe nebo blízkých, první krok je otevřený rozhovor a následně kontakt na odborníka. Nečekejte - čím dříve se terapie zapojí, tím menší je riziko přechodu k suicidálnímu chování. Využijte dostupné zdroje (K‑centra, Dětská krizová linka, školní psycholog) a nezapomeňte, že pomoc existuje a funguje.