Komorbidity autismu: ADHD, úzkost, epilepsie a psychoterapie - kompletní přehled

Poruchy autistického spektra (PAS neurovývojová porucha charakterizovaná omezenou sociální interakcí, komunikací a opakujícími se vzorci chování) jsou častým zdrojem dalších psychických i neurologických obtíží. Komorbidity autismu se vyskytují u většiny jedinců a často určují, jak složitý bude jejich léčebný plán. Tento článek rozebere čtyři nejčastější související problémy - ADHD, úzkost, epilepsii a psychoterapii - a poskytne praktické tipy, jak s nimi zacházet.

Jak časté jsou komorbidity?

Podle studie Simonoff a kol. (2008) má 70 % dětí s PAS alespoň jednu další psychiatrickou diagnózu a 41 % má dvě i více. Mezi nejčastější patří sociální úzkost (29 %), ADHD (28 %) a ODD (28 %). U dospělých dominují úzkostné a depresivní poruchy. Epilepsie postihuje přibližně 30 % jedinců s PAS, což je výrazně vyšší než v běžné populaci (kolem 1 %).

ADHD a PAS - proč je diagnostika obtížná?

Hyperkinetická porucha (ADHD porucha pozornosti s hyperaktivitou, charakterizovaná impulzivitou, neustálou pohyblivostí a potížemi se soustředěním) se u jedinců s PAS vyskytuje u 28 % případů. Překrývající se symptomy - například potíže se soustředěním, které mohou být způsobeny jak PAS, tak ADHD - ztěžují odlišení. Proto se doporučuje použít kombinaci standardizovaných nástrojů (např. Conners’ Rating Scales) a klinického rozhovoru zaměřeného na specifické projevy (impulzivní chování vs. opakující se stereotypie).

Úzkost u osob s PAS

Sociální úzkost postihuje téměř třetinu jedinců s PAS. Úzkost se může projevovat jako vyhýbavé chování, fyzické napětí nebo zvýšená agrese při sociálních interakcích. Důležité je rozpoznat, že úzkost může zhoršovat obtíže spojené s ADHD - například hyperaktivita se může zvýšit pod tlakem sociálního stresu.

Epilepsie - co je potřeba vědět?

Epilepsie (epilepsie neurologické onemocnění charakterizované opakovanými záchvaty způsobenými abnormální elektrickou aktivitou v mozku) je u PAS častější než u ostatních dětí. V diagnostice se používá EEG, které může odhalit epileptiformní activity i u jedinců bez klinicky zjevné epilepsie. Léčba se obvykle opírá o antikonvulziva jako valproát broad‑spectrum antikonvulzivum, často užívané u pediatrických epilepsií nebo lamotrigin antikonvulzivum s menším profilem vedlejších účinků, vhodné i pro adolescenty.

Farmakologická léčba komorbidních stavů

Pro ADHD se nejčastěji používá stimulant methylfenidát centrální stimulátor, který zvyšuje dopamin a noradrenalin v mozku. Dávkování se začíná na nízkých hodnotách a postupně titruje během 4-8 týdnů. V případech, kdy stimulanty nefungují nebo jsou kontraindikovány, se používá atomoxetin nebo antipsychotika jako risperidon (0,5-2 mg/den).

Úzkostné poruchy se často řeší selektivními inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), např. sertralin nebo fluoxetin. Při souběhu epilepsie a úzkosti je nutné pečlivě sledovat farmakologické interakce - některé SSRI mohou zvyšovat riziko záchvatů.

Psychoterapie a KBT

Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT strukturální terapie zaměřená na změnu maladaptivních myšlenek a chování) je již dlouho považována za nejefektivnější psychologický přístup u PAS s komorbidními potížemi. Přizpůsobení KBT pro autistické jedince zahrnuje vizuální podpůrné materiály, kratší sezení a explicitní výuku sociálních dovedností. Výzkum z roku 2023 (Priessnitz.cz) ukázal, že kombinace farmakoterapie a KBT může snížit projevy ADHD o 45‑60 %.

Další terapeutické formy zahrnují terapeuticko‑edukační programy pro rodinu, sociální tréninky a alternativní metody jako rTMS (repetitivní transkraniální magnetická stimulace). Studie z univerzity Karlovy (2023) naznačují, že rTMS může zmírnit úzkost u PAS, ale data jsou stále předběžná.

Multidisciplinární přístup

Úspěšná léčba vyžaduje tým specialistů: psychiatra, psycholog, logoped, speciální pedagog a neurolog. Diagnostický proces trvá 6‑12 měsíce a zahrnuje:

• Podrobný anamnestický rozhovor
• Standardizované hodnocení (ADOS‑2, ADI‑R)
• Neuropsychologické testování
• EEG, pokud je podezření na epilepsii

Praktické tipy pro rodiče a pedagogy

1. Vytvořte strukturovaný denní režim - předvídatelnost snižuje úzkost.
2. Zapojte vizuální plánovače a rozdělujte úkoly na malé kroky.
3. Vyhledejte specializované centrum - v ČR je k dispozici 45 center, ale čekací doba může přesáhnout 12 měsíci.
4. Udržujte úzkost pod kontrolou pomocí dechových cvičení a sociálního příběhu.
5. Pravidelně konzultujte medikaci s psychiatrem a reportujte jakékoli změny chování.

Budoucnost léčby komorbidních stavů

Výzkum směřuje k personalizované medicíně. Projekt VALID (Univerzita Karlova) vyvíjí standardizovaný protokol pro PAS + ADHD. Do roku 2025 má EMA schválit dvě nová léky specificky zaměřená na ADHD u autistických jedinců. Kombinace farmakologie, KBT a technologií (např. EEG‑biofeedback) slibuje výrazné zlepšení výsledků.

Shrnutí klíčových bodů

• Komorbidity jsou u PAS běžné - nejčastěji ADHD, úzkost a epilepsie.
• Diagnostika vyžaduje kombinaci klinických nástrojů a neurofyziologického vyšetření.
• Farmakologická léčba by měla být individuálně přizpůsobena a pravidelně monitorována.
• KBT a další psychoterapeutické metody jsou osvědčené, zejména po úpravě pro autistické jedince.
• Multidisciplinární tým a rodinná podpora jsou klíčové pro úspěšný výsledek.

Často kladené otázky