Klinický psycholog vs. psycholog: Jak vybrat správného terapeuta pro sebe

Chceš jít na terapii, ale nevíš, jestli vybrat klinického psychologa nebo jen psychologa? Mnoho lidí si neuvědomuje, že mezi těmito dvěma tituly je rozdíl jako mezi lékařem a zdravotníkem s vysokoškolským vzděláním. A tento rozdíl může ovlivnit nejen cenu, ale i to, co ti terapie vlastně přinese.

Co je klinický psycholog?

Klinický psycholog není jen psycholog, který se specializuje na duševní problémy. Je to odborník, jehož kvalifikaci garantuje stát. Aby se stal klinickým psychologem, musí nejprve absolvovat pětileté magisterské studium psychologie na filozofické fakultě. To je jen začátek. Poté musí projít specializační přípravou, která trvá minimálně pět let. Během této doby absolvent neustále pracuje pod dohledem zkušeného klinického psychologa, absolvoval 1500 hodin praktického výcviku, 200 hodin supervisionu a 600 hodin teoretické přípravy. Na konci toho celého stojí atestační zkouška, kterou schválí Ministerstvo zdravotnictví.

Tento odborník je oprávněn diagnostikovat duševní poruchy - nejen říct, že máš úzkost, ale přesně určit, zda jde o panickou poruchu, depresi, obsedantně-kompulzivní poruchu nebo něco jiného. Používá standardizované testy jako MMPI-2 nebo WAIS-IV, které jsou vědecky ověřené a přesné. A pokud je to potřeba, může doporučit psychoterapii, která je hrazena z pojištění. Klinický psycholog může pracovat v nemocnici, ambulanci nebo v soukromé praxi, ale jeho služby jsou vždy hrazeny z veřejného zdravotního pojištění - pokud máš indikaci pro léčbu duševní poruchy.

Co je psycholog?

Psycholog je člověk s magisterským titulem Mgr. v psychologii. To znamená, že má stejné základní vzdělání jako klinický psycholog - pětileté studium na filozofické fakultě. Ale zde končí podobnost. Psycholog nemá žádnou specializaci v oblasti zdravotnictví. Nemusel absolvovat žádnou atestační zkoušku, nemusel pracovat pod dohledem, nemusel se učit používat psychologické testy na úrovni, kterou vyžaduje lékařská praxe.

Takže kde pracuje? V školách jako poradce, v podnikách jako HR specialistka, v sportu jako mentální trenér, nebo v soukromé praxi jako poradce pro životní krize. Pokud chceš poradit s tím, jak zlepšit sebevědomí, překonat blok v práci nebo zvládnout stres po rozvodu, může ti běžný psycholog velmi dobře pomoci. Ale pokud máš příznaky, které trvají déle než dva měsíce, ovlivňují tvůj spánek, jídlo, vztahy nebo tělo - můžeš být v nebezpečí, že ti tento odborník nerozpozná skutečnou duševní poruchu.

Rozdíl v léčbě a diagnostice

Klinický psycholog může diagnostikovat duševní poruchy podle mezinárodních klasifikací, jako je ICD-11. To znamená, že jeho závěr má právní a lékařskou váhu. Pokud ti řekne, že máš depresi, můžeš se na to odvolat u lékaře, který ti může předepsat léky. Klinický psycholog také může vypracovat kompletní léčebný plán, který se zapíše do lékařské dokumentace.

Běžný psycholog nemá k tomu oprávnění. Může ti říct, že se cítíš špatně, že máš nízkou sebeúctu nebo že jsi vyčerpaný. Ale pokud se to projevuje jako chronická úzkost, která tě přinutí vyhýbat se lidem, nebo jako únavová deprese, která ti zabírá energii i na vstup do domu - můžeš se dostat do situace, kdy ti psycholog řekne: „To je jen fáze“, a ty ztrácíš čas. Podle průzkumu České lékařské komory z roku 2022 až 30 % lidí, kteří nejprve navštívili běžného psychologa, potřebovali poté farmakoterapii, kterou jim ten odborník nemohl doporučit.

Cena a čekací doba

Je pravda, že klinický psycholog má delší čekací dobu. Pokud chceš termín v nemocnici nebo ambulanci, musíš čekat 4 až 8 týdnů. To je dlouhé. Ale za ten čas platíš jen 650 Kč za 50 minutové sezení - a pojišťovna ti to zaplatí. Každý rok máš nárok na 50 takových sezení. To je zhruba jedno sezení týdně po celý rok.

Běžný psycholog v soukromé praxi ti nabídne termín do dvou týdnů, často i do pár dní. Ale cena je jiná. Průměrně platíš 800 až 1 500 Kč za sezení. A to je zcela na tobě. Pojišťovna nic nezaplatí. Pokud chceš 20 sezení, můžeš zaplatit až 30 000 Kč. To je výrazně více než 650 Kč za sezení, které ti pojišťovna hraje.

Podle průzkumu Mendora z roku 2023 68 % lidí, kteří navštívili klinického psychologa, hodnotilo jeho diagnostické schopnosti jako „výrazně lepší“. Ale 72 % z nich řeklo, že čekací doba je „příliš dlouhá“. To je kompromis, který musíš zvážit.

Koho zvolit? Praktický rozhodovací model

Není potřeba mít všechno v jednom. Tady je jednoduchý postup, který ti pomůže vybrat:

1. Chceš jít kvůli krizi? Například: po rozvodu, ztrátě práce, smrti blízkého - běžný psycholog je výborná volba. Rychle, levně, bez čekání. Může ti pomoci přežít a zorientovat se.
2. Máš příznaky, které trvají déle než 2 měsíce? Například: neustálá úzkost, nechutě, nespavost, nechceš se vůbec pohnout, máš úzkostné ataky - zkus klinického psychologa. Tyto příznaky mohou být známkou duševní poruchy. A klinický psycholog je ten, kdo to dokáže potvrdit.
3. Potřebuješ léky? Klinický psycholog nemůže předepisovat léky. Ale může ti doporučit psychiatra. A pokud ti klinický psycholog řekne, že máš depresi, psychiatr ti to předepíše rychleji a jistěji.
4. Chceš psychoterapii? Pouze klinický psycholog nebo psychiatr s atestací z psychoterapie může poskytovat terapii hrazenou z pojištění. Běžný psycholog může dělat „terapii“, ale to je jen konverzace. Nezakládá se na vědecky ověřených metodách a není hrazena.

Co se děje v Česku?

V Česku je přibližně 1 215 klinických psychologů s platnou atestací. To je méně než jeden na 10 500 obyvatel. Doporučený poměr dle Světové zdravotnické organizace je 1:5 000. To znamená, že máme téměř dvojnásobek potřebného počtu odborníků. A přesto se čeká na termín měsíce.

Počet absolventů psychologie bez specializace přesáhl 15 000. Většina z nich pracuje v soukromé praxi. Ale neexistuje žádný státní dohled na jejich kvalitu. Některé z nich jsou skvělí. Některé ne. A ty nevíš, která je která, dokud nezačneš.

Od ledna 2024 se zpřísňují pravidla. Kliničtí psychologové musí absolvovat o 200 hodin více praxe a každých pět let se musí rekvalifikovat. To je dobrá zpráva. Ale u běžných psychologů neexistuje žádná změna. Většina lidí neví o tom, že rozdíl existuje. Podle Ipsos z roku 2023 pouze 38 % Čechů o něm ví.

Co dělat dnes?

Nech se nechat vést tím, co potřebuješ. Pokud jsi v krizi, začni s běžným psychologem. Je to rychlé, levné a často dostatečné. Ale pokud se po třech měsících necítíš lépe, nebo se ti příznaky zhoršují - nečkej. Přeji na klinického psychologa. Nejde o to, jestli je někdo „lepší“. Jde o to, jestli je ten odborník správný pro tvůj stav.

Nikdy nezapomeň: klinický psycholog není „větší“ psycholog. Je to jiný typ odborníka. Jako chirurg a terapeut. Oba léčí. Ale jinými prostředky a jiným způsobem. A pokud máš vážný problém, nech si ho léčit tím, kdo má k tomu oprávnění.

Co je na závěr?

Nejsi sám. Mnoho lidí se vydává na cestu k terapii a neví, kam. Ale pokud si přečteš tohle, už víš víc než 60 % lidí, kteří hledají pomoc. Nech si dát čas. Nech si dát výběr. A nech si dát šanci na opravdovou pomoc - ne jen na hovor.