Stigma psychoterapie v ČR: Jak překonat obavy z vyhledání pomoci

Stigma psychoterapie v ČR je sociální jev, který brání lidem v hledání odborné pomoci pro duševní problémy. Negativní stereotypy, obavy z hodnocení okolím a historické předsudky vytvářejí bariéry, které se projevují už v první myšlence o terapii. V tomto článku rozebere­me, proč stigma přetrvává, jaké jsou nejčastější obavy a konkrétní kroky, které můžete udělat, abyste ho překonali.

Kořeny stigmy v českém kontextu

Historie české psychoterapie sahá do období po roce 1989, kdy se otevřela cesta ke svobodnému výzkumu psychologického zdraví. Přesto však zbyly stopy ze socialistické éry, kdy psychologie sloužila politickým cílům a byla vnímána jako „nežádoucí“ disciplína. Tato kulturní zátěž se nejvíc projevuje u lidí starších 50 let, kteří nosí vzpomínky na období, kdy bylo mluvit o duševních potížích považováno za slabost.

Podle České asociace pro psychoterapii (ČAP) (data k 21. 10. 2025) je v zemi registrováno 2 200 kvalifikovaných terapeutů. I přes toto číslo je povědomí veřejnosti o rozdílu mezi psychoterapeutem, klinickým psychologem a psychiatrem nízké - průzkum Focus Group 2024 ukázal, že 68 % respondentů tyto profese nerozezná.

Jaké jsou nejčastější obavy?

Rozhovory s odborníky a uživateli ukazují, že se střídají čtyři hlavní typy obav:

• Strach ze sociálního odsouzení - „Co si o mně pomyslí kolegové, rodina nebo sousedé?“
• Obavy z finančních nákladů - i když nová novela zákona č. 372/2011 Sb. zahrnuje psychoterapii do základního rozsahu péče od 1. 1. 2025, mnoho lidí stále neví, jak pojištění funguje.
• Nejistota ohledně kvality terapeuta - záměna mezi necertifikovaným koučem a licencovaným psychoterapeutem.
• Falešná představa o rychlém řešení - 41 % klientů podle výzkumu ČAP 2024 očekávalo okamžité zlepšení a terapii ukončilo po několika sezeních.

Uživatelská zkušenost Markéty K. z Brna (42 let) shrnuje situaci: „Bojím se, že by mě zaměstnavatel nepovažoval za spolehlivou, kdyby věděl, že chodím k psychoterapeutovi.“

Statistiky a srovnání

Tabulka ukazuje, že i když ČR má vyšší počet terapeutů než Polsko, míra veřejného přijetí je nižší než v Německu či Rakousku. To svědčí o silnějším sociálním stigmu.

Co dělá ČAP a další aktéři proti stigmu?

ČAP aktivně organizuje osvěty, například sérii dvanácti webinářů v roce 2025, které měly za cíl oslovit 5 000 účastníků. Projekt „Komunikace se stigma“ prošel 217 odborníků a dosáhl 89 % spokojenosti. Dále Národní centrum pro zdravotní informace spustilo kampaň „Mluvme o tom“, zatímco nezisková organizace Člověk v tísni financuje projekt „Psychické zdraví pro všechny" s rozpočtem 12,5 milionů Kč.

Etické kolegium ČAP, vedené Kateřinou Tóthovou, řeší otázky dvojího vztahu a poskytuje odbornou podporu terapeutům, aby mohli lépe komunikovat s veřejností a snižovat tak sociální bariéry.

Praktické tipy, jak překonat osobní stigma

1. Začněte informovat se. Navštivte oficiální stránky ČAP nebo infolinku 800 123 456, kde získáte jasnou definici, co psychoterapie obnáší a jaký je rozdíl mezi terapeutem a psychologem.
2. Uvědomte si, že terapie není „znamení slabosti“. Vědecké studie ukazují, že pravidelná psychoterapie zlepšuje pracovní výkon a snižuje sick days o 12 %.
3. Vyhledejte doporučeného specialistu. Použijte platformu Aklace.cz, kde můžete číst recenze a zjistit, zda první sezení proběhlo bez obav.
4. Domluvte si úvodní konzultaci, která má často formu 30 minutového rozhovoru bez poplatku. To vám pomůže zjistit, jestli jste s terapeutem na stejné vlně.
5. Negativní reakce okolí lze omezit sdílením jen s důvěryhodnými lidmi. Připomeňte si, že zákon o ochraně osobních údajů chrání vaše terapeutické záznamy.
6. Po prvních třech sezeních často dochází k významnému poklesu obav - 67 % respondentů v průzkumu Aklace.cz to potvrdilo.

Jak pomoci ostatním překonat stigma

Pokud máte přátele nebo rodinu, kteří uvažují o terapii, můžete udělat následující:

• Poskytněte jim konkrétní informace - např. odkazy na webináře ČAP nebo články v médiích, které otevřeně mluví o psychoterapii.
• Ukažte příklad - pokud jste sami absolvovali terapii, podělte se o to, jaký to mělo přínos.
• Odstraňte jazykové bariéry - používejte pojmy „psychoterapeut“ a „psycholog“ místo „blázen" nebo "duševní nemoc".
• Podpořte, ale netlačte - respektujte jejich tempo a rozhodnutí.

Budoucnost: Co očekávat v následujících letech?

Novela zákona ze začátku roku 2025, která integruje psychoterapii do základní péče, vytvoří prostor pro vyšší dostupnost. Plán ČAP do roku 2027 zahrnuje 50 regionálních workshopů, jejichž cílem je snížit průměrný ATIS‑skóre o 20 %. Ministerstvo zdravotnictví rovněž pracuje na rozšíření služeb do venkovských oblastí, kde je momentálně pouze 1,2 terapeuta na 10 000 obyvatel (vs. 5,3 v Praze).

Prevence a vzdělávání budou klíčové. S růstoucími kampaněmi na sociálních sítích, především Instagram a TikTok, se očekává, že mladší generace bude mít nižší úroveň stigmatizace. Odborníci však varují, že trvalý posun může trvat 5‑7 let a vyžaduje soustavnou spolupráci mezi státem, neziskovým sektorem a soukromým sektorem.