V moderní praxi pracující s posttraumatickou stresovou poruchou (PTSP) se první setkání často zaměřuje na vytvoření stabilizačních technik, které připraví klienta na samotnou EMDR (Eye Movement Desensitisation and Reprocessing). Stabilizační techniky před EMDR jsou soubor konkrétních cvičení, jež zvyšují pocit bezpečí, regulují nervový systém a budují vnitřní zdroje. EMDR pak může fungovat v podmínkách, kdy klient nevyprší okamžité retraumatizování.
Výzkumy českých i zahraničních odborníků ukazují, že až 65 % úspěchu celé EMDR terapie závisí na kvalitě první fáze. Bez stabilizačních dovedností může dojít k přetížení autonomního nervového systému, což vede k úzkosti, disociaci nebo dokonce k retraumatizaci. Prof. MUDr. Jan Praska z Všeobecné fakultní nemocnice upozorňuje, že „stabilizační techniky představují nezbytný prvek bezpečné EMDR terapie, protože bez vytvoření dostatečných vnitřních zdrojů a bezpečných kotvišť může přímé zpracování traumatu vést ke zhoršení stavu klienta.“
V českém kontextu jsou nejčastěji využívané následující metody:
Tyto kroky jsou strukturovány do konkrétních sezení - průměrně 2 - 12 setkání podle komplexnosti případu. V praxi se doporučuje, aby klient ovládl alespoň tři techniky před zahájením zpracování traumatu.
Jedním z hlavních mechanismů EMDR je schopnost udržet duální pozornost - soustředit se současně na traumatickou vzpomínku a na bezpečnou kotvu. Stabilizační techniky trénují tento přepínač. Například při použití „trezoru“ může klient během expozice mimořádně intenzivní obrazu „uzavřít dveře“ a vrátit se k bezpečnému místu, což minimalizuje přetížení amygdaly.
Na rozdíl od přímé expozice, kde se klient okamžitě konfrontuje s traumou, stabilizační fáze poskytuje čas na rozvoj regulace. Studie z 2023 ukazují, že u klientů s komplexním traumatem je tento přístup o 30‑40 % účinnější. Nevýhodou může být delší časová náročnost - až 30 % celkové terapie může patřit stabilizačnímu bloku, zatímco u Prolonged Exposure se jedná o 10‑15 %.
Podle certifikačních standardů EMDR Europe musí terapeut absolvovat minimálně 20 hodin (nyní 30 hodin) školení zaměřeného na stabilizační techniky. Důležitá je také pravidelná supervize, protože během první fáze mohou nastat nečekané reakce, např. nedostatečná schopnost rozlišit reálné nebezpečí od triggeru. Zde pomáhá grounded‑cvičení a kontrola dýchání.
Klienti by měli techniky procvičovat doma 2‑3 × týdenně. Studie z 2005 ukazují, že taková frekvence zvyšuje úspěšnost další fáze o 35 %.
Aspekt | Bezpečné místo | Trezor |
---|---|---|
Hlavní cíl | Vytvořit mentální prostor pocitu bezpečí a klidu. | Dočasně „ukládat“ nepříjemné vzpomínky či emoce. |
Smyslová modalita | Vizuální, zvuková, hmatová (např. představit si les, moře, svíčku). | Mentální uzamčení, často doplněno klíčovým slovem nebo obrázkem. |
Vhodnost pro děti | Vysoká - lze použít hračky, kresby. | Střední - vyžaduje abstraktní myšlení. |
Čas potřebný k osvojení | 1‑3 sezení (většinou). | 2‑5 sezení, zvláště u komplexního traumatu. |
Obvykle 2 - 12 sezení, ale u jednoduchých traumat může stačit 2‑3 setkání, zatímco komplexní trauma vyžaduje až 12 sezení.
Je vhodné použít multimodální přístup - kombinovat vizuální, zvukové a hmatové podněty, případně přejít k technice trezoru, dokud se pocit bezpečí nevybuduje.
Ideálně 2‑3 × týdenně - krátké 5‑10 minutové sezení s dechovými a grounding cvičeními.
Ano, může zabrat až 30 % času terapie, ale kvalitní stabilizace snižuje riziko retraumatizace a zvyšuje dlouhodobou úspěšnost.
Certifikovaný EMDR terapeut s minimálně 30 hodinami školení v stabilizačních technikách, dle standardů EMDR Europe.
Plány České asociace pro EMDR zahrnují standardizaci manuálu, integraci s DBT a personalizaci podle věku klienta. Očekává se, že v příštích letech se zvýší podíl terapeutů používajících plnou stabilizační fázi na více než 70 %, což povede k vyšší úspěšnosti u rostoucího počtu diagnostikovaných PTSP případů v ČR.
V praxi je klíčová rovnováha - dostatečná stabilizace, ale ne zbytečné prodlužování. Když klient zvládne bezpečné kotvy a má jasné zdroje, EMDR může „dostat“ trauma a transformovat ho do zkušenosti, na které se dá dál stavět.