V praxi terapeutů, kteří pracují s lidmi na autistickém spektru, se častěji setkáváme s termíny meltdown a shutdown. Oba představují reakce na přetížení, ale mají zcela odlišný průběh a potřebují jiný přístup. Tento článek vám ukáže, jak je rozpoznat, co je u nich spouští a jak jim v terapii účinně pomoci.
Meltdown je intenzivní reakce na přetížení, během které se aktivuje sympatický nervový systém - tělo se připraví na „boj nebo únik“. Projevuje se křikem, pláčem, agresí nebo ztrátou kontroly. Jedná se o hyperaktivní výlev emocí, který často bývá mylně vnímán jako zlomyslné chování.
Shutdown je protikladný „freeze“ stav, který spouští parasympatický nervový systém. Tělo se „vypne“, zpomalí se srdeční tep, sníží se energetická hladina a jedinec ztrácí schopnost komunikovat, pohybovat se nebo vykonávat běžné úkoly. Jedná se o obranný mechanismus, který nastupuje, když už není možné „bojuje“ ani „utéct".
Od roku 2015 se v oboru prosazuje neurodiverzní afirmativní terapie. Na rozdíl od behaviorálního přístupu ABA, který často podporuje maskování (kamufláž autistických projevů), neurodiverzní přístupy sdílejí prostor pro autentické chování a samoregulaci.
Studie Autism Spectrum News (2024) ukazuje, že tyto metody snižují výskyt shutdownů o 37 %. Model DIR Floortime, akreditovaný ICDL, přináší 42 % pokles u dětí pod 10 let, zatímco ACT (Acceptance and Commitment Therapy) dosahuje 33 % snížení u dospělých během šesti měsíců.
Tradiční ABA však stále používá 58 % českých terapeutů a může zvýšit výskyt shutdownů kvůli tlaku na maskování (Alaghband‑Rad et al., 2023).
Pokud se terapie snaží „napravit“ příčinu během shutdownu, prodlužuje se stav o 30‑50 % (Lacon Concierge Psychologist, 2024).
Pilotní projekt „Bezpečný shutdown“ na 15 klinikách (Ministerstvo zdravotnictví, 2024) testuje standardizovaný protokol, jehož cílem je zkrátit průměrnou dobu o 25 %. Současně se připravuje první česká klinická studie na 1. lékařské fakultě UK, která bude měřit kortizol, srdeční tep a mozkovou aktivitu během 72 hodin po shutdownu.
Globální trend směřuje k zařazení shutdownu do ICD‑12 do roku 2025, což by mělo terapeutům poskytnout jasnější návod. V ČR však stále chybí konkrétní právní předpisy, ačkoliv zákon č. 108/2006 Sb. už zahrnuje pojem "autistické vyhoření".
Aspekt | Meltdown | Shutdown |
---|---|---|
Fyzický stav | Hyperaktivní, zvýšený srdeční tep | Hypoaktivní, snížený srdeční tep |
Emocionální projev | Křik, pláč, agresivita | Ztišení, ztráta řeči |
Délka trvání | Minuty až hodiny | Hodiny až dny |
Fyzické symptomy | Svalové napětí, třes | Zpomalený pohyb, „zmrznutí“ |
Vliv na další přetížení | Po rychlém vyčerpání může dojít k restituaci | Vyšší riziko dlouhodobého vyhoření |
Shutdown se projevuje nejen ztrátou řeči, ale také výrazným zpomalením motoriky, sníženou reakcí na podněty a často i fyzickým „zmrznutím". Pokud k tomu dochází po známých stresorech a trvá déle než pár minut, pravděpodobně se jedná o shutdown.
Ano. Pokud není během meltdowmu poskytnuta dostatečná regulace, může se sympatický „boj či únik" přeměnit na parasympatický „freeze" - tedy shutdown. Proto je klíčové zasáhnout včas.
Maskování vytváří neustálý vnitřní stres. Studie Bonner (2024) ukazuje, že 65 % maskujících jedinců má zvýšené hladiny kortizolu, což přímo zvyšuje riziko akutního přetížení a následného shutdownu.
Tyto zařízení jsou užitečné v prevence i monitorování. Pokud klient souhlasí s nositelným monitorem, lze včas odhalit vzestup srdečního tepu nebo změny kožní vodivosti, což jsou varovné signály před meltdowmem nebo shutdownem.
Správný přístup ke zvládání přetížení u autistů spočívá v rozpoznání rozdílu mezi meltdowmem a shutdownem, respektování fyziologických potřeb a přijetí neurodiverzních metod, které podporují autentické chování a samoregulaci.