Psychoterapie a věda: Co znamená evidence-based terapie v praxi

Zveřejněno 28 lis by Dawn Cordobes 0 Komentáře

Psychoterapie a věda: Co znamená evidence-based terapie v praxi

Co když si sednete na křeslo u terapeuty a cítíte, že vám něco chybí? Nejen čas, ale i jistota - že to, co dělá, opravdu funguje? V České republice se stále více psychologů ptá: evidence-based terapie je víc než trendy slovo. Je to způsob, jak přestat hádat a začít vědět, co pomáhá. A co to vlastně znamená v reálném životě, když sedíte proti někomu, kdo vám pomáhá přežít deprese, úzkost nebo trauma?

Co je evidence-based terapie opravdu?

Evidence-based terapie (EBT) není nový typ psychoterapie. Je to způsob, jakou terapii použít a jak ji upravovat. Definuje ji Americká psychologická asociace jako integraci tří věcí: nejlepších vědeckých důkazů, klinické zkušenosti terapeuty a vašich vlastních hodnot a potřeb. Představte si to jako třínohou židli. Pokud chybí jedna noha, židle se převrhne.

První noha: důkazy. To znamená, že metoda byla otestována v desítkách nebo stovkách klinických studií. Například kognitivně-behaviorální terapie (CBT) pro deprese má přes 400 studií potvrzujících její účinnost. Druhá noha: klinická odbornost. Terapeut nejen aplikuje protokol, ale umí ho přizpůsobit. Třetí noha: vy. Vaše kultura, vaše zkušenosti, vaše preference - to všechno má váhu. Pokud se vám protokol zdá nehumanizovaný, máte právo to říct.

Co se děje v praxi - nejen v laboratoři

Věda neříká: „Tuto metodu použijte vždycky.“ Říká: „Tato metoda funguje u většiny lidí v těchto podmínkách.“ A v praxi je to složitější. Klient s depresemi a chronickou bolestí zad nemá stejné potřeby jako klient, který má jen úzkost před prezentacemi.

Ve skutečnosti to znamená, že dobrý terapeut nejen používá CBT, ale průběžně sleduje, co funguje. Měří vaše příznaky každý týden pomocí standardizovaných dotazníků - například PHQ-9 pro deprese nebo GAD-7 pro úzkost. Pokud se vaše skóre nezlepšuje po třech týdnech, přemýšlí: „Co dělám špatně?“ Nebo: „Možná potřebujete něco jiného.“

V České republice to ale ještě není norma. Podle průzkumu České psychologické společnosti z roku 2022 pouze 37 % terapeutů systematicky používá tyto nástroje. Ve Německu je to 68 %. To znamená, že v mnoha případech terapeuti spoléhají na intuici - a intuice může klamat. Vzpomínají si jen na úspěchy, zapomínají na ty, kteří nezvládli.

Co vám to přinese - a co vás může naštítit

Pro 78 % klientů v ČR, kteří prošli evidence-based terapií, bylo zlepšení „výrazné“. Proč? Protože věděli, co se děje. Cíle byly jasné. Věděli, kdy se změní plán. Mnozí říkají: „Cítil jsem, že mě terapeut nevidí jako číslo.“

Ale je tu i druhá strana. 29 % klientů řeklo: „Cítil jsem se jako experimentální subjekt.“ Když terapeut striktně drží protokol, i když vidí, že se vám něco nezdaří, může to být frustrující. Když vám řekne: „Podle studie byste měli dělat domácí úkol č. 3,“ a vy se na něj prostě nemůžete soustředit - je to v pořádku. To není vaše chyba. To je signál, že terapie potřebuje přizpůsobení.

Prof. Scott Lilienfeld říká: „Důkazy v psychoterapii nejsou absolutní - jsou pravděpodobnostní.“ Žádná metoda nezvládne všechny případy. A to je v pořádku. Důležité je, aby terapeut byl připraven přiznat, kdy něco nefunguje, a změnit směr.

Třínohá židle s třemi pilíři terapie, jeden se rozbíjí, noir komiksový styl.

Které metody se v ČR skutečně používají?

V České republice je hrazeno 82 % všech evidence-based terapií třemi metodami:

  • Kognitivně-behaviorální terapie (CBT) - pro deprese, úzkost, fobie, OCD. Je nejvíce studovaná a nejčastěji hrazená.
  • Řešení problémů (PST) - vhodná pro klienty s chronickým stresem, problémy v pracovním životě, finančním tlaku.
  • Interpersonální terapie (IPT) - zaměřená na vztahy, ztráty, konflikty v rodině nebo partnerství.

Od roku 2023 je povinností pro nově registrované psychology prokázat znalost alespoň jedné z těchto metod. V roce 2015 bylo hrazeno jen 22 % takových služeb. Dnes je to 65 %. Trh roste o 9,3 % ročně - a to není jen kvůli legislativě. Lidé si všímají rozdílu.

Co se mění - a kam směřujeme

Ministerstvo zdravotnictví v roce 2022 spustilo projekt „EBP 2.0“ s rozpočtem 85 milionů Kč. Cílem je zkoumat, zda genetické testy nebo biomarkery mohou pomoci vybrat nejvhodnější terapii pro konkrétního člověka. Zatím to je experiment, ale v budoucnu by to mohlo znamenat: „Vaše genetická predispozice naznačuje, že CBT vám bude fungovat lépe než IPT.“

Na 15 centrech se testuje hybridní model: protokoly + klinická intuice. Výsledky se očekávají do konce roku 2024. A to je klíč. Evidence-based terapie není proti kreativitě. Je proti nezodpovědnosti.

Největší výzva? Většina protokolů byla vytvořena v USA nebo Německu. Pouze 28 % z nich bylo validováno v českém kulturním kontextu. Co znamená „strach z přijetí“ u nás, kde je rodina silnější? Co znamená „vyprávění o bolesti“ v kultuře, kde se emoce často potlačují? To je příští fronta.

Co můžete dělat jako klient

Když hledáte terapeuta, neptejte se jen: „Jakou metodu používáte?“ Ptajte se:

  • „Měříte moje příznaky během léčby? Jak?“
  • „Kdy jste posledníkrát změnili plán, protože to nefungovalo?“
  • „Jak často se podíváte na aktuální výzkum, který se týká mé situace?“
  • „Co uděláte, když se mi něco nezdá, ale protokol říká jinak?“

Chcete terapeuta, který je připraven měnit sebe - ne jen vás.

Český terapeut v dešti v Praze, drží tablet s daty, kolem něj stíny bývalých klientů, neonové značky.

Je to jen o protokolech?

Někdo říká: „Evidence-based terapie je mechanická.“ Ale to je nesmysl. Věda neříká: „Všechno je možné naprogramovat.“ Říká: „Některé věci fungují lépe než jiné. A my máme povinnost to vědět.“

Když terapeut používá CBT, ale přizpůsobí ji vaší osobnosti, vaší kultuře, vašim hodnotám - není to stroj. Je to odborník, který používá nejlepší nástroje, které věda má.

David Barlow z Bostonu říká: „Ignorovat důkazy je etické selhání.“ A to platí. Pokud máte možnost vybrat terapii, která má 42 % vyšší šanci na zlepšení, proč byste si měli vybírat něco, co nevíte, zda funguje?

Nejde o to, že všechno musí být standardizované. Jde o to, aby všechno bylo zodpovědné. A to je rozdíl mezi náhodou a profesionální péčí.

Co se děje v ČR - a co můžete očekávat

Od roku 2010 se evidence-based přístup pomalu začíná včleňovat do vzdělávání psychologů. Univerzita Karlova vyžaduje 40 hodin školení v konkrétní metodě. Česká psychologická společnost vyvinula online platformu EBP-CZ s 127 validovanými nástroji - zdarma pro profesionály.

Digitální nástroje pomáhají. Aplikace na sledování nálad, domácí úkoly přes tablet, automatické výstupy z dotazníků - to všechno zjednodušuje dokumentaci. V roce 2022 již 41 % terapeutů používalo takové nástroje. V roce 2019 to bylo jen 12 %.

Do roku 2030 se očekává, že 90 % hrazených psychologických služeb v ČR bude evidence-based. To není výhoda. To je minimum. Věda už neříká: „Možná to funguje.“ Říká: „Toto funguje. A my máme povinnost to používat.“

Co je tedy důležité pamatovat?

Evidence-based terapie není o tom, že terapeut ví víc než vy. Je o tom, že spolu vědíte víc. Je o tom, že se neopíráte jen o dojem, ale o data. Je o tom, že pokud něco nefunguje, neříkáte: „To je můj problém.“ Říkáte: „Zkusíme jinak.“

Největší síla terapie není v metodě. Je v vztahu. A evidence-based přístup nezničí vztah - zlepšuje ho. Protože když terapeut ví, co funguje, může se více soustředit na vás. Na vaše bolesti. Na vaše slzy. Na vaše ticho. A na to, jak ho přeměnit v hovor - ne v protokol.

Napsat komentář