Arteterapie vs. muzikoterapie: Kdy více pomáhá obraz a kdy hudba

Arteterapie a muzikoterapie nejsou jen zábava nebo volnočasová činnost. Jsou to doložené terapeutické metody, které pomáhají lidem překonávat emocionální, psychické i fyzické překážky - ale ne stejným způsobem. Když někdo nemůže říct, co ho trápí, může mu pomoci kresba. Když někdo ztratil spojení s ostatními, může ho hudba znovu připojit. Záleží na tom, co potřebujete - a kdo vás vede.

Co je vlastně arteterapie?

Arteterapie je léčba pomocí výtvarného projevu. Klienti kreslí, malují, modelují z hlíny, vytvářejí koláže - a to vše za přítomnosti kvalifikovaného terapeuta. Cílem není vytvořit krásné dílo, ale najít způsob, jak vyjádřit to, co slovy nejde říct. Třeba dítě s autismem, které se vyhýbá kontaktu, může pomocí barev a tvarů ukázat, co cítí. Dospělý s traumatem může nakreslit scénu, kterou se nikdy neodváží popsat.

Podle výzkumu z Art Therapy: Journal of the American Art Therapy Association (2019) je arteterapie o 37 % efektivnější při práci s tělesným zneužíváním než jiné metody. Proč? Protože obraz zachycuje emoce přímo - bez slov. Barevné schéma, tvar, tlak pera, místo na papíře - všechno to má význam. Terapeut neříká, co znamená červená křivka. Spíš se ptá: „Co ti ta kresba říká?“

Arteterapie je často vhodnější pro lidi, kteří:

• Mají problém s verbální komunikací
• Jsou děti s autismem nebo mentálním postižením
• Trpí traumatem, které se nechce mluvit
• Mají poruchy paměti, například demenci - vizuální paměť často přežívá déle než slovní

V praxi to znamená: dítě, které dříve neodpovídalo na otázky, začne ukazovat na kresbu a říct: „To je já.“

A co muzikoterapie?

Muzikoterapie není jen poslouchání hudby. Je to aktivní proces, kde klient hraje na buben, zpívá, tleská, nebo dokonce komponuje. Zvuky, rytmus, melodie - všechno to slouží jako most mezi tělem a myšlenkami. Hudba má schopnost měnit fyzické reakce: snižuje tep, uklidňuje dýchání, zmírňuje bolest.

Podle studie z roku 2019 je muzikoterapie o 28 % účinnější než jiné metody u lidí s chronickou bolestí. Proč? Protože hudba přerušuje signál bolesti v mozku. A když lidé hrají nástroj spolu s terapeutem, vzniká synchronizace - tělo, ruka, zvuk - a to vytváří pocity spojení, které se jinak ztrácejí.

Muzikoterapie je ideální pro:

• Lidi s poruchami sociální interakce
• Adolescenty s agresivním chováním
• Osoby s demencí - hudba probouzí vzpomínky, které slova už nedokážou
• Lidi s úzkostí nebo depresí - rytmus pomáhá obnovit vnitřní rovnováhu

V Brně se v roce 2022 provedl průzkum na speciální škole. 68 % teenagerů s poruchami chování preferovalo muzikoterapii před arteterapií. Proč? „Když hraju na buben, necítím se jako „problem“. Cítím se jako někdo, kdo něco umí,“ řekl jeden z chlapců.

Proč je kvalifikace terapeuta tak důležitá?

Ne každý, kdo kreslí nebo hraje na kytaru, je terapeut. To je klíčový rozdíl. Muzikoterapie není „poslech klasiky před spaním“. Arteterapie není „výtvarná hodina na škole“.

Prof. PhDr. Alena Mašurová z Univerzity Karlovy říká: „Muzikoterapie kombinuje medicínu, psychologii, hudební pedagogiku a estetiku.“ To znamená, že terapeut musí rozumět, jaký vliv má rytmus na nervový systém, jaký význam má modrá barva pro osobu s depresí, nebo jak se mění hudební struktura u klienta s PTSD.

V České republice je to problematické. Neexistuje jednotná certifikační komise pro arteterapeuty. Vzdělávání probíhá na Akademii výtvarných umění nebo na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK, ale není to zákonně upravené. Výsledkem je, že 32 % negativních recenzí na RecenzeTerapeutu.cz (2023) kritizuje „nedostatečnou kvalifikaci“ a „přetváření výtvarné činnosti za terapii“.

Bez kvalifikovaného terapeuta může být i „neškodná“ činnost škodlivá. Prof. Jan Kříž varuje: „Při práci s těžkými traumaty může nesprávná interpretace obrazu nebo hudby způsobit další zranění.“

Když jde o děti - co funguje lépe?

Děti s autismem spektra často neumí mluvit, ale umí kreslit. V jedné skupině na Facebooku „Terapie pro děti s ASD“ (12 500 členů) matka popisuje: „Po šesti měsících arteterapie se můj syn poprvé sám pokusil komunikovat pomocí symbolů z jeho kreseb.“

Naopak u dětí s mentálním postižením, které mají problém s komunikací, muzikoterapie často dává rychlejší výsledky. Když dítě hraje na malý buben spolu s terapeutem, učí se přijímat zpětnou vazbu, čekat na svůj tah, reagovat na rytmus - a to jsou základy komunikace.

U dětí s poruchami pozornosti a hyperaktivity je arteterapie užitečná pro soustředění - kreslení vyžaduje klid, plánování, kontrolu ruky. Muzikoterapie pomáhá uvolnit přebytečnou energii - tleskání, tancování, hraní na perkuse.

Co když jde o dospělé s demencí?

U lidí s demencí se paměť na slova ztrácí. Ale paměť na hudbu? Ta často přežívá. Výzkumy ukazují, že lidé, kteří už neznají své děti, si stále zapamatují písně z dětství. Když se jim přehraje hudba z jejich mládí, mohou začít zpívat, tleskat, dokonce se usmívat.

Arteterapie funguje jinak. Kreslení starého domu nebo obrazu z mládí může probudit vzpomínky. Ale muzikoterapie je rychlejší. V jedné domácí péči v Ostravě se po 3 týdnech muzikoterapie snížila agresivita o 52 %. Klienti, kteří dříve křičeli, se začali hýbat v rytmu.

Co je důležité v praxi?

Obě metody mají stejnou strukturu:

1. Bezpečné prostředí - bez hodnocení, bez tlaku, bez „musíš to udělat dobře“.
2. Vytvoření - kresba, nástroj, zvuk, hlas.
3. Reflexe - terapeut se ptá: „Co jsi cítil, když jsi to dělal?“
4. Integrace - jak to můžeš přenést do domova, školy, práce?

Optimální je 1-2 hodiny týdně po dobu 6-12 měsíců. Krátké série nevedou k trvalým změnám.

Pro arteterapii potřebujete světlou místnost s papíry, barvami, hlínou. Pro muzikoterapii potřebujete zvukotěsný prostor, nástroje - od buben a rýtmických hraček až po klavír.

Cena a přístupnost

V Česku stojí jedna hodina terapie 800-1500 Kč. Zdravotní pojišťovny tyto služby nehradí. To znamená, že je přístupná jen lidem, kteří si to mohou dovolit. 63 % klientů podle Asociace arteterapeutů ČR (2022) závisí na grantech nebo dotacích.

Ve Západní Evropě je to jinak. V Německu, Švýcarsku nebo Rakousku jsou tyto terapie součástí standardní péče. V Česku je to stále výjimkou. V roce 2020 byla muzikoterapie zařazena do metodického pokynu MZČR pro duševní zdraví. Arteterapie čeká. To znamená, že muzikoterapie má větší šanci na budoucí hrazení.

Jak vybrat správnou metodu?

Není to otázka „která je lepší?“. Je to otázka „co potřebuješ?“

Vyber arteterapii, pokud:

• Nemůžeš nebo nechceš mluvit
• Máš problém s vyjádřením emocí slovy
• Chceš pracovat s obrazem, pamětí, tělesným traumatem
• Pracuješ s dítětem, které se výrazně vyhýbá komunikaci

Vyber muzikoterapii, pokud:

• Chceš znovu najít spojení s ostatními
• Máš chronickou bolest, úzkost, agresivitu
• Chceš aktivně zapojit tělo - hýbat se, tleskat, zpívat
• Pracuješ s dospělými s demencí nebo adolescenty s poruchami chování

Budoucnost: Spojení obou metod

Nejnovější výzkum na 1. lékařské fakultě UK ukazuje slibné výsledky. V pilotní studii z roku 2022 kombinovali arteterapii a muzikoterapii u lidí s PTSD. Úspěšnost byla 63 % - oproti 48 % u samostatných metod.

U klienta, který se bál hovořit, nejprve nakreslil obraz svého strachu. Pak terapeut hral na klavír stejný rytmus, který byl v kresbě. Klient se začal hýbat. Pak zpíval. Pak řekl: „To je já.“

Budoucnost není „nebo“, ale „a“. Arteterapie a muzikoterapie nejsou konkurenty. Jsou doplňky. A když se spojí, mohou změnit životy, které se jinak ztrácejí ve slovech, která už nikdo neslyší.