Transference-Focused Psychotherapy (TFP), neboli terapie zaměřená na přenos, je jednou z nejstrukturovanějších a nejvíce vědecky podložených metod léčby hraniční poruchy osobnosti (HPO). V České republice je stále relativně novou a specializovanou technikou, ale její účinnost je potvrzena mezinárodními studiemi a postupně se začíná integrovat do standardní psychoterapeutické péče. Pokud někdo trpí HPO - tedy nespojitostí identity, extrémními emocemi, neustálým strachem z opuštění nebo sebepoškozujícím chováním - TFP nabízí cestu, která se nezaměřuje jen na symptom, ale na samotnou strukturu, jakou člověk vnímá sebe a ostatní.
Co je přenos a proč je důležitý?
Přenos není jen „přenášení“ emocí z minulosti do současnosti. Je to konkrétní, pozorovatelný jev, který se odehrává mezi pacientem a terapeutem. Když pacient s HPO začne terapeuta vnímat jako „zcela zlý“ nebo „zcela dokonalý“, a to bez ohledu na to, jak terapeut skutečně vypadá, jde o přenos. Tento jev není náhodný. Vzniká proto, že pacient má v hlavě rozštěpené reprezentace sebe sama a druhých - například „já jsem zcela špatný“ a „máma je zcela zlá“. Tyto reprezentace se nezaměřují na konkrétní události, ale na emocionálně nabitá, nevyřešená vztahová schémata z dětství.
TFP nevyžaduje, abyste se vraceli do minulosti a přehrávali celý život. Místo toho se zaměřuje na to, co se právě teď děje v místnosti. Když pacient řekne: „Vy jste jako můj otec - vždycky mě ignorujete!“, terapeut neříká: „To se stalo, když jste byl malý?“ Místo toho řekne: „Co se právě stalo? Když jsem se na vás podíval, jste se náhle zatvářil, jako byste měl strach, že vás opustím?“ Tento „zde a teď“ přístup je klíčový. Přenos není náhodný útok - je to ukázka toho, jak pacient vztahy žije celý život.
Jak probíhá TFP v praxi?
TFP není volná hovorová terapie. Je to vysoce strukturovaná metoda, která se provádí dvakrát týdně, každý sesion trvá 50 minut. Každý pacient podepisuje léčebnou smlouvu, která jasně definuje:
- Pravidla setkání (např. omluvení se před odchodem, nezpožďování)
- Cíle léčby (např. snížení sebepoškozování, zlepšení vztahů)
- Role terapeuta (aktivní, ale neváhající, když se objeví přenos)
Terapeut není pasivní posluchač, jak se často představuje v tradiční psychoanalýze. Je aktivní partner, který neustále pozoruje, kdy se vztahové schéma objeví. Když pacient začne terapeuta „zatlačovat“ - třeba že ho zneužívá, když ho vytáhne na pohovku a pak ho ignoruje - terapeut to neignoruje. Řekne: „Když jste mě před chvílí zatahoval na pohovku a pak se odvrátil, cítil jste, že jste mě vypověděl? To je přesně to, co se stávalo v dětství, kdy jste se snažil získat pozornost, ale potom jste se cítil, že vás všichni opouštějí.“
Tento přístup není pro pacienta vždy příjemný. Mnozí popisují první měsíce jako „emocionální bouři“. Ale právě to je cíl - přinést tyto rozštěpené části sebe sama do vědomí a pomoci jim najít společný jazyk. Když se člověk naučí, že „já jsem zlý“ a „můj otec je zlý“ nejsou dvě oddělené reality, ale dvě strany jednoho vztahu, začíná se měnit jeho identita.
TFP vs. DBT: jak se liší?
Nejčastější alternativou k TFP je Dialectical Behavior Therapy (DBT). Oba přístupy jsou evidence-based, ale fungují jinak.
| Aspekt | TFP | DBT |
|---|---|---|
| Základní cíl | Integrace rozštěpených reprezentací sebe a druhých | Získání dovedností pro regulaci emocí a toleranci stresu |
| Frekvence | Dvakrát týdně | Jednou týdně (terapie) + skupinové školení |
| Rola terapeuta | Aktivní interpretátor přenosu | Učitel dovedností, poskytovatel podpory |
| Zaměření | Vztah „zde a teď“ - co se děje v terapii | Minulost a aktuální situace - jak se učit novým chováním |
| Délka léčby | 1-3 roky | 1 rok (standardní program) |
| Potřebná kvalifikace | Psychoanalytické školení, certifikace TFP | Speciální školení v DBT |
DBT je jako „nářadí“ pro přežití: naučíte se, jak se uklidnit, když vás někdo zraňuje, nebo jak se nezabít, když vás někdo opustí. TFP je jako „přestavba domu“: ukáže vám, proč se vůbec cítíte, že vás všichni opouštějí, a jak to změnit trvale. DBT pomáhá přežít. TFP pomáhá žít.
Proč je TFP v Česku tak málo dostupná?
V roce 2023 bylo v České republice certifikováno pouze 12 terapeutů v plném rozsahu TFP. Dalších 25 bylo ve výuce. Proč tolik málo?
Protože TFP vyžaduje hlubokou psychoanalytickou přípravu. Terapeut musí nejen znát teorii, ale umět ji aplikovat v reálném čase - rozpoznat, kdy se přenos objeví, a zároveň neztratit terapeutický vztah. To trvá minimálně dva roky intenzivního školení, včetně supervize nad reálnými případy. V Česku se školení provádí v rámci České společnosti pro psychoterapii a analytickou psychologii (CSPAP), ale plná certifikace probíhá pod dohledem mezinárodní organizace International Society for Transference-Focused Psychotherapy.
Navíc, TFP není snadná pro pacienty. Vyžaduje vysokou motivaci, schopnost zůstat v terapii i když je emocionálně náročná, a schopnost přiznat, že „to, co se děje mezi námi, je vlastně ukázkou mého celého života“. Mnozí pacienti začnou terapii, ale v průběhu prvních měsíců odejdou, protože se cítí příliš zraněni.
Co ukazují studie?
Studie z roku 2019, která porovnávala TFP, DBT a podpůrnou psychoterapii, zjistila, že pouze TFP vedla k trvalé změně způsobu, jakým pacienti přemýšlejí o sobě ve vztazích. Pacienti po TFP nejen méně sebezraněli - začali přemýšlet o sobě jinak. Například: místo „já jsem zlý a nikdo mě nemůže milovat“ začali říkat: „Mám strach, že mě opustíte, když budu potřebovat, ale vím, že to není pravda - jste tu a snažíte se mě pochopit“.
Podle kazuistik z časopisu Psychoterapie (2021) se pacienti, kteří prošli TFP, během 18 měsíců naučili:
- Uznávat, že někdo může být zároveň „dobrý“ a „zlý“ - bez toho, aby to znamenalo, že jsou „zcela zlí“
- Zastavit se, když cítí, že se „ztrácí“ v emocích
- Přiznat, že jejich strach z opuštění je vlastně základním vztahovým vzorem, který se opakuje
Mezinárodní studie, která bude dokončena v roce 2024, by měla potvrdit tyto výsledky na větším vzorku. Pokud budou výsledky silné, TFP by mohla být v Česku zařazena do standardního balíčku péče - stejně jako DBT.
Co se děje v Česku dnes?
V roce 2023 byl spuštěn projekt „TFP pro Česko“, který má za cíl zvýšit počet certifikovaných terapeutů na 30 do roku 2026. Klinika pro poruchy osobnosti na 1. LF UK a VFN v Praze už nyní TFP integruje do komplexní léčby. Zdravotní pojišťovny začínají TFP hrazení zařazovat - ale jen v omezeném rozsahu a pouze u pacientů s potvrzenou HPO a při doporučení specializovaného centra.
Podle průzkumu České lékařské komory z roku 2022 se 37 % psychoterapeutických center v Česku už TFP nabízí - o 15 % více než v roce 2018. Zájem roste. Nejen ze strany terapeutů, ale i pacientů, kteří už vyzkoušeli jiné metody a hledají něco hlubšího.
Je TFP pro vás?
TFP není pro každého. Pokud:
- Trpíte hraniční poruchou osobnosti a máte stabilní životní podmínky (nemáte aktivní závislost, nejsou vás většinou hospitalizováni)
- Můžete se připravit na dvě sezení týdně po dobu nejméně jednoho roku
- Chcete pochopit, proč se vztahy vždycky opakují - a nejen se s nimi vyrovnat
- Chcete, aby terapeut nejen poslouchal, ale i vás vyzýval k hlubšímu pochopení
…pak je TFP jednou z nejúčinnějších možností, které máte.
Není to „zázračná léčba“. Neznamená to, že budete okamžitě šťastní. Ale znamená to, že budete moci vztahy žít jinak. Bez toho, abyste se museli stále přizpůsobovat, zatajovat, nebo se zničit. TFP vám pomůže najít to, co vás dělá člověkem - ne jen poruchou.
Co je přenos v TFP a jak se liší od běžného přenosu v psychoanalýze?
Přenos v TFP je specifický jev, kdy pacient projekuje rozštěpené, emocionálně nabité reprezentace sebe a druhých (např. „já jsem zlý“, „terapeut je zlý“) přímo do terapeutického vztahu. Na rozdíl od tradiční psychoanalýzy, kde se přenos sleduje jako způsob, jak přenést minulost do současnosti, TFP ho používá jako živý důkaz toho, jak pacient vnímá vztahy. Terapeut nejde do minulosti - sleduje, co se právě teď děje, a pomáhá pacientovi pochopit, že to, co cítí vůči terapeutovi, je ukázkou jeho celého vztahového světa.
Je TFP vhodná pro pacienty s klinickou depresí nebo úzkostí?
TFP je primárně navržena pro hraniční poruchu osobnosti, kde je základním problémem nespojitá identita a narušené vztahy. Pokud má pacient spolu s HPO i depresi nebo úzkost, TFP může pomoci i těmto příznakům - ale ne jako hlavní cíl. Pokud je hlavním problémem jen depresivní porucha bez HPO, TFP není nejlepší volbou. V takovém případě se doporučují jiné metody, jako je kognitivně-behaviorální terapie.
Může TFP pomoci i pacientům s jinými poruchami osobnosti?
Ano. TFP byla původně vyvinuta pro hraniční poruchu osobnosti, ale její principy fungují i u jiných vážných poruch osobnosti, jako je paranoidní, narcistická nebo schizoidní porucha. Všechny tyto poruchy mají společný základ - rozštěpené vztahové schéma. TFP je jednou z mála metod, které se zaměřují na integraci těchto rozštěpených částí, a proto je efektivní i pro tyto diagnózy.
Proč TFP trvá tak dlouho - až tři roky?
Protože se nejedná o „odstranění symptomů“, ale o přestavbu základní struktury osobnosti. Když má člověk rozštěpené vztahové schéma, které vzniklo v dětství, nemůže se to změnit za pár měsíců. Je potřeba čas, aby se v terapii objevily všechny jeho strany, aby se z nich staly jednotné, a aby se to stalo trvalým. Tři roky není dlouhá doba - je to doba, která potřebujete, abyste se naučili žít jinak, než jste žili vždy.
Kde v Česku můžu najít terapeuta, který provádí TFP?
V České republice je k dispozici pouze omezený počet certifikovaných TFP terapeutů. Největší koncentrace je v Praze, zejména na Klinice pro poruchy osobnosti na 1. LF UK a VFN. Další terapeuti jsou v Brně, Ostravě a Plzni, ale všechny jsou v různých fázích školení. Nejlepší způsob, jak najít terapeuta, je kontaktovat Českou společnost pro psychoterapii a analytickou psychologii (CSPAP), která udržuje seznam certifikovaných terapeutů. V roce 2026 se očekává, že počet terapeutů vzroste na 30.