AAK: Co je to a jak pomáhá v psychoterapii

AAK, neboli autistický savantismus, výjimečný jev, kdy osoba s autismem vykazuje mimořádné schopnosti v oblastech jako matematika, hudba nebo paměť. Also known as syndrom učence, it je často překvapivý – někdo nemůže zapamatovat, jak se obuv váže, ale bez chyby zahraje na klavír celou symfonii po jednou slyšené.

AAK není onemocnění, ani zázrak. Je to způsob, jak mozek některých lidí zpracovává informace. V psychoterapii ho nechceme „léčit“ – chceme ho pochopit. Když terapeut vidí, že klient má neuvěřitelnou schopnost pamatovat si data, ale nemůže pochopit, proč mu kamarád mluví takhle, začne léčba jinak. Nejde o to, jak se chová, ale jak jeho mozek funguje. AAK je často přítomen u lidí s autismem, ale ne u všech. A když ho terapeut rozpozná, může z něj udělat most – nejen k lepší komunikaci, ale i k sebevědomí. Lidé s AAK často cítí, že jsou „špatní“ nebo „divní“, protože se liší. A právě v terapii se to mění.

Co se stane, když terapeut neví, co je AAK? Může se stát, že klienta chybně diagnostikuje jako „nepozorného“ nebo „nepřizpůsobivého“. Ale když ví, že ten, kdo si pamatuje všechny dny v týdnu pro každý rok od roku 1970, nemá problém s pamětí – ale s emocionálním rozpoznáváním – změní se přístup. Terapie se pak zaměří na to, jak tyto schopnosti využít k budování důvěry, nebo jak je chránit před vytěžováním. V Česku se o tom teprve začíná mluvit. Ale v praxi to už funguje. Víte, že některé děti s autismem, které si pamatují celé filmy po jednou zhlédnutí, se v terapii naučí používat tuto schopnost k vyjádření svých pocitů? Nebo že někteří dospělí s AAK se naučili, že jejich schopnost zazpívat celou operu je jejich silou – ne slabostí?

Podívejte se na příspěvky níže. Najdete zde reálné příběhy, jak se AAK projevuje, jak ho terapeuté podporují, a jak se lidé s tímto jevem učí žít – nejen přežívat. Nejde o to, jestli jste „genius“. Jde o to, jestli se někdo podívá na vás a uvidí, co skutečně děláte – ne jen to, co neumíte.