Abstinence vs. kontrolované užívání: Porovnání cílů psychoterapie při léčbě alkoholové závislosti

Základní přístupy v léčbě závislosti

Když mluvíme o léčbě alkoholové závislosti, často se setkáváme s dvěma různými cíli: úplná abstinence nebo kontrolované užívání. Vypadá to, že jsou protichůdné, ale ve skutečnosti mají společný cíl - zmírnit fyzické i psychické utrpení spojené s návykem. A to, která cesta je pro vás správná, závisí na vašich okolnostech a schopnosti přijmout změnu.

Historický pohled na abstinence a kontrolované užívání

Abstinenční model byl významně ovlivněn pracemi George E. Vaillanta z Harvard Medical School v letech 1970-1980. Zatímco model kontrolovaného užívání vyvinul G. Alan Marlatt z University of Washington v roce 1983 jako součást harm reduction přístupu. Podle Adicare CZ (2023) terapie kontrolované konzumace alkoholu představuje alternativní cestu pro ty konzumenty, kteří abstinenci jako cíl odmítají nebo jí v počáteční fázi zkrátka nejsou schopni.

Jak funguje abstinenční model

Abstinenční model vyžaduje úplné přestání pití. Je to často první volba pro mnoho lidí, protože je jednoduchá a jasná - žádný alkohol. Ale toto rozhodnutí není snadné. V počátečních fázích může být abstinence náročná, protože tělo a mozek musí přizpůsobit bez alkoholu. Podle Psychoterapie v ČR (2021) je abstinenční cesta považována za bezpečnější, protože eliminuje riziko opětovného užívání. Nicméně pro některé lidi může být abstinence příliš drastickým krokem, zejména pokud se nacházejí v prekontemple fázi - tedy když ještě vůbec neuvažují o změně.

Kontrolované užívání: co to vlastně znamená

Kontrolované užívání není o tom, že můžete pít libovolně. Naopak - je to strukturovaný terapeutický program založený na kognitivně-behaviorální terapii. Cílem je naučit klienta kontrolovat množství a situace, kdy pije. Podle Psychoterapie v ČR (2021) klíčovou technikou je sebemonitorování, kde klienti zaznamenávají datum a hodinu pití, co pili, v jakém množství, v jaké situaci a jak se cítili před pitím. Tato metoda pomáhá identifikovat nebezpečné situace nebo duševní stavy.

Kdo je vhodný pro kontrolované užívání

Podle Adicare CZ (2023) je kontrolované užívání vhodné pro lidi, kteří nejsou schopni okamžitě přestat pít. Ale není to pro všechny. První a největší kontraindikací je úspěšně probíhající abstinence - pokud už jste přestali pít, není nutné přecházet na kontrolované užívání. Dále, kontrolované užívání není vhodné pro těžké závislé s chronickými problémy. Na druhou stranu, pokud jste v fázi kontemple (uvážení o změně v horizontu 6 měsíců), může být tento přístup skvělým prvním krokem. Podle Tribune CZ (2022) až 30 procent klientů, kteří absolvují kontrolovanou terapii, se nakonec rozhodne dobrovolně abstinovat.

Roli motivace v terapii

Motivační rozhovory, jak popisuje Adiktologie CZ (2021), jsou klíčové pro oba přístupy. Cílem je prozkoumat ambivalenci klienta k užívání alkoholu a posílit jeho vnitřní motivaci. Terapeut vede rozhovor jako partner, nikoli jako expert. Podle Miller & Rollnick (2003) je důležité, aby rozhodnutí ponechali na klientovi, který tak nese plnou zodpovědnost za své rozhodnutí. To znamená, že i v kontrolovaném užívání je důležité, aby klient sám rozhodl, zda chce pokračovat v omezeném pití nebo přejít k abstinenci.

Praktické kroky pro klienty

Pokud se rozhodnete pro kontrolované užívání, začnete zaznamenávat každé pití. Psychoterapie v ČR (2021) doporučuje používat zápisník nebo aplikaci, kde si zaznamenáte detaily: kdy, co, kolik, jaké situace a jaké emoce. Tato data pomáhají terapeutovi identifikovat vzorce. Například, pokud si všimnete, že vždy pijete, když máte stres na práci, můžete společně s terapeutem najít alternativní způsoby, jak se vypořádat se stresem. Kromě toho, terapie často zahrnuje cvičení na řízení impulsů a plánování bezpečných situací, kdy nebudete pít.

Úspěšnost obou přístupů

Podle Tribune CZ (2022) se spektrum úspěšnosti u kontrolovaného užívání pohybuje mezi 25 až 90 procenty. To závisí na mnoha faktorech, jako je váha závislosti, motivace klienta a podpora okolí. Abstinenční model má vysokou úspěšnost u lidí, kteří jsou připraveni na úplné přestání, ale méně u těch, kteří mají silnou fyzickou závislost. Novější výzkumy, jako je Psychiatrie pro praxi (2019), zkoumají účinnost kontrolovaného pití v kombinaci s léky jako nalmefen. To ukazuje, že flexibilita v léčbě je klíčová.

Co když se mi nepodaří udržet cíl?

Neexistuje jediná cesta. Pokud se vám nepodaří udržet kontrolované užívání, můžete přejít na abstinenci - a naopak. Podle Adiktologie CZ (2021) je důležité, aby terapeut pomohl překonat ambivalenci a najít cestu, která vám vyhovuje. Důležité je nepřestávat s léčbou, i když se cíl mění. Motivační rozhovory vám pomohou překonat překážky a najít novou strategii.