Načítání...

Můžu při terapii brečet? Jak a proč jsou emoce v ordinaci psychoterapeuta důležité

Zveřejněno 29 čen by Dawn Cordobes 0 Komentáře

Můžu při terapii brečet? Jak a proč jsou emoce v ordinaci psychoterapeuta důležité

Pláč v psychoterapii je přirozený a často klíčový emocionální projev, který klientovi umožňuje přenést vnitřní napětí do slov a těla, čímž usnadňuje terapeutický posun. V praxi se objevuje v různých fázích terapie a není znakem slabosti, ale spíše známkou toho, že se proces „odemyká“.

Proč se v terapii objevují slzy?

Psychoterapie využívá verbální i neverbální kanály - slova, gesta, mimiku i pláč. Empatie, definovaná jako schopnost terapeuta vcítit se do pacientových prožitků (Pedagogická fakulta MUNI, 2014), je mostem mezi těmito kanály. Když klientovi dovolíme plakat, terapeut mu dává signál, že jeho pocity jsou legitimní a že jsou „viditelné“.

Emocionální fáze terapie a role slz

Fáze terapie a očekávané emocionální projevy
FázeHlavní cílTypické projevy (včetně slz)
ZpověďOtevření se, první kontaktní bodPopis událostí bez emocí; později náhlý výbuch slz, uvolnění
VysvětleníIdentifikace podkladových emocíPostupné uvědomování si utrpení, možné brekání
VýcvikUčební proces (např. techniky dýchání)Kontrolované vyvolání emocí, někdy tichý pláč
TransformaceIntegrace nových vhledůIntenzivní slzy spojené s pocitem úlevy

Jak ukazuje Carl Rogers (7 stádií terapie), klient často začíná „bez emocí“, ale postupně se dostane k bodu, kdy slzy jsou nezbytným „mostem“ k hlubšímu porozumění.

Co říkají hlavní terapeutické směry?

Gestalt terapie klade důraz na tělesné projevy a aktuální prožívání. V praxi terapeut může klienta požádat, aby „cítil“ sevření v hrudníku a následně dovolil slzám „vypravit“ tuto napjatost. Jung (1929) rozlišoval čtyři základní stádia - zpověď, objasnění, výcvik a transformaci - a ve všech nich se slzy objevují jako přirozený výsledek hlubšího sebepoznání.

Integrativní terapie spojuje tělesný a emocionální rozměr. Například při práci s „sevcem v hrudi“ terapeut může nasměrovat pozornost na dech a nechat klienta brečet, pokud se objeví úzkost.

Podle výzkumu SUR (2024) je „ponoření terapeuta do vyjádřených a nevyřčených emocí“ nejcennějším diagnostickým nástrojem. Slzy tak slouží nejen klientovi, ale i terapeutu, který díky nim získává klíčové informace o nevědomých procesech.

Obavy klientů a jak je překonat

Často se setkáváme s představou, že pláč v terapii je „neprofesionální“ nebo „příliš dramatický“. Ve skutečnosti je to projev emocionálního povodňování, které pomáhá přenést „flatus vocis“ - prázdný, odosobněný popis událostí - do skutečného citového zážitku (Therapyvlado.com, 2023). Jakmile se klient cítí v bezpečí, slzy odhalují skryté konflikty a umožňují jejich zpracování.

Terapeuté z Prahy (Marian Chrasta, 2024) upozorňují, že klíčové je zachovat kontext - slzy by měly být spojeny s konkrétním tématem, nikoli jen „vypuštěným vodopádem“ bez smyslu. To zabraňuje takzvanému "emocionálnímu přetížení" a pomáhá klientovi zůstat v procesu.

Čtyři panely ukazují různé fáze terapie s červenými slzami.

Praktické tipy, jak si připravit prostor pro slzy

  1. Vyberte si klidnou místnost bez rušivých elementů.
  2. Dejte terapeutovi signál, že jste připraveni prožívat emoce (např. „cítím, že se mi chce brečet“).
  3. Při pláči se nesnažte „zadržet“ slzy - nechte tělo, ať uvolní napětí.
  4. Po slzách udělejte krátký debrief - co jste cítili, co se změnilo.
  5. Zapamatujte si, že slzy jsou informací pro vás i terapeuta, ne selháním.

Tyto kroky pomáhají vytvořit atmosféru důvěry, kterou podporuje i Česká asociace pro psychoterapii (2024) ve svých směrnicích.

Jak terapeuti podporují a zpracovávají slzy

Terapeut může použít několik technik:

  • Reflexivní naslouchání - zopakovat slova klienta a potvrdit jeho pocity.
  • Masážová intervence - lehký dotek ruky na rameni, který uvolní tělesné napětí.
  • Mentální zrcadlení - odrážet emocionální stav pomocí slov („zvoníte, co vás bolí“).

Každá z těchto metod posiluje mentalizaci (rozpoznání vlastních a cizích mentálních stavů) a přispívá k dlouhodobé změně vzorců chování.

Klíčové shrnutí

  • Pláč je normální a často nezbytný součást terapie.
  • Empatie terapeuta vytváří bezpečný prostor pro emocionální výlevy.
  • Různé terapeutické směry (Gestalt, Jungovské, integrativní) aktivně pracují se slzami.
  • Obavy z „neprofesionálního“ pláče jsou překonatelné skrze vědomé nastavení a reflektující techniky.
  • Po slzách následuje debrief a integrace nových vhledů, což posiluje dlouhodobý terapeutický růst.

Je normální brečet při první schůzce s terapeutem?

Ano. První sezení často odhaluje hluboké události, které doposud zůstaly nevyřčeny. Slzy jsou přirozenou reakcí na náhlý emoční výlev.

Terapeut a klient po sezení, slzy se mění v jiskry, pokojná atmosféra.

Mohu se bát, že terapeut nebude umět se mnou zacházet, když budu brečet?

Kvalifikovaní psychoterapeuti jsou školeni, jak emoční projevy přijímat a využívat je jako diagnostický nástroj. Většina terapeutů aktivně podporuje bezpečný výlev emocí.

Co když slzy přicházejí příliš často a znepokojují mě?

Intenzita slz může ukazovat na nedořešené trauma. V takovém případě terapeut může použít techniky stabilizace (dechová cvičení, grounding) před dalším hlubším zkoumáním.

Jaké jsou alternativní způsoby vyjádření emocí, pokud pláč není pro mě možný?

Můžete použít kresbu, psaní deníku, tělesné cvičení nebo zvukové výrazy. Klíčové je, aby se emoce dostaly z těla do vědomí, i když se neprojeví slzami.

Jaký je dlouhodobý dopad pravidelného prožívání emocí v terapii?

Studie (Česká asociace pro psychoterapii, 2024) ukazují, že klienti, kteří pravidelně prožívají a zpracovávají své emoce, dosahují stabilnějšího duševního zdraví a menšího rizika recidivy.

Napsat komentář